DEMEL Benjamin Joseph Ernst Anton 1818–1867

Benjamin Joseph Ernst Anton DEMEL
Narození	12. 1. 1818
Místo narození	Opava
Úmrtí	17. 6. 1867
Místo úmrtí	Deutsch Altenburg bei Hainburg an der Donau (Rakousko)
Povolání	Významný představitel obecní správy‎ Právník‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 164-165
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136879

DEMEL, Benjamin Joseph Ernst Anton, * 12. 1. 1818 Opava, † 17. 6. 1867 Deutsch Altenburg bei Hainburg an der Donau (Rakousko), advokát, politik

Pocházel z rodiny zámožného opavského měšťana a perníkáře Josefa D. a Antonie, roz. Oberhauserové. 1835–37 studoval filozofii v Olomouci, pak právní nauky na univerzitě v Praze, kde 1843 získal doktorát (JUDr.), a od 1842 na hornicko-lesnické akademii v Banské Štiavnici na Slovensku. Hornicko-lesnickou kvalifikaci využíval od 1846 při zaměstnání u horního soudu v Kutné Hoře. Tam se 1856 stal notářem a o rok později zemským advokátem. Pracoval i jako obecní radní a přijal místo ředitele spořitelny. V polovině 50. let se snažil získat profesuru hornického práva na některé univerzitě. Na vlastní žádost byl 1862 přeložen do Kroměříže. Figuroval v čele několika spolků (např. Kasina), působil od 1864 jako radní a od 1867 i jako starosta města. V Kroměříži získal velkou popularitu, např. 1865 předsedal velké hospodářské výstavě, jíž pořádala v říjnu Hospodářská jednota záhlinicko-kvasická. Založil občanskou záložnu a městskou spořitelnu, zajímal se o ostrostřelecký sbor a k jeho jubileu vydal slavnostní spis. 1867 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu za Kroměříž a moravskou národní stranu (ačkoliv byl etnickým Němcem) a přísedícím moravského zemského výboru.

D. uměl od mládí velmi dobře polsky a česky, jak svědčí jeho dopisy A. V. Šemberovi. Za studií se sblížil s českým prostředím a ztotožnil se s českým vlastenectvím. 1848 byl neoficiálním účastníkem Slovanského sjezdu v Praze a pokusil se kandidovat do českého zemského sněmu. 1848–49 se vyučil knihařství u Karla Vetterla v Praze, poněvadž (jak psal Šemberovi) chtěl prostřednictvím knih a tisku šířit a prosazovat slovanskou myšlenku. V Kutné Hoře se snažil zřídit tiskárnu. Kvůli příslušnosti k moravské národní straně a vstřícnosti k Čechům a k češtině byl trvale napadán radikály z německého tábora. Objevila se u něho deprese, kterou si léčil ve Vídni. Odtud 6. 6. 1867 odešel, 17. 6. bylo jeho tělo objeveno v Dunaji nedaleko Deutsch Altenburgu. V souvislosti s náhlou smrtí se spekulovalo o sebevraždě nebo politické vraždě.

D: Zur Feier des 200 Jährigen Bestandes des Schützen-Corps in Kremsier, 1864.

L: AČP, s. 71; BL 1, s. 238; Dopisy. Z Kroměříže, in: Moravská Orlice 5, 1867, č. 156, s. 3 (z 11. 7. 1867); F. V. Peřinka, Spravedlivý Němec kroměřížským purkmistrem, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–1932, duben 1932, příloha k č. 8, s. 6–8; Z. Fišer (ed.), Zpravodajství Jana Kozánka z Opavy 1845–1849. Suplementum Sborníku Státního okresního archivu Přerov, 1999, s. 104.

P: ZA Opava, rodná matrika římskokatolické fary Opava – Svatý Duch, Tom. I (1785–1820), fol. 616; MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 8 018, matrika zemřelých římskokatolického farního úřadu u Panny Marie v Kroměříži (1858–1875), fol. 101.

Martin Rája, Zdeněk Fišer