DEN Petr 1898–1970
| Petr DEN | |
| Datum narození | 3. 4. 1898 |
|---|---|
| Místo narození | Kolín |
| Datum úmrtí | 9. 9. 1970 |
| Místo úmrtí | New York (USA) |
| Povolání |
Politický publicista Spisovatel Redaktor nebo žurnalista |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 174. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45380 |
DEN, Petr (vl. jm. Radimský, Ladislav), * 3. 4. 1898 Kolín, † 9. 9. 1970 New York (USA), diplomat, esejista, prozaik, publicista
Jeho dědeček Václav Radimský (1839–1907) byl podnikatelem a spolupracovníkem F. L. Riegra, otec Ladislav Radimský (1871–1922) spravoval rodinný velkostatek v Pašince a mlýny v Kolíně, politicky pracoval ve staročeské straně, strýc Václav Radimský (1867–1946) byl impresionistickým malířem. D. maturoval na reálném gymnáziu v rodišti. Na Právnické fakultě UK promoval 1921. Už 1920 nastoupil na ministerstvo zahraničí do oddělení pro Společnost národů, ve 30. letech působil na vyslanectvích v Bukurešti, Berlíně a Bernu. 1936 se oženil. Za protektorátu žil v soukromí a materiálně podporoval některé odbojové aktivity. 1945–46 byl zástupcem ČSR u Přípravné komise pro Spojené národy v Londýně, 1946–48 zastupoval stálého delegáta v Organizaci spojených národů s titulem zplnomocněného ministra, po únorovém převratu se funkce vzdal, zůstal v exilu a do odchodu do důchodu (1958) byl činný v sekretariátu OSN. Sympatizoval s národně socialistickou stranou; před válkou publikoval v Naší době, Kritickém měsíčníku, Lidových novinách, Přítomnosti, Listech pro umění a kritiku, Kvartu, Zahraniční politice.
Pod pseudonymem Petr Den se zúčastnil literární soutěže nakladatelství Melantrich svazkem esejů Tvůrcem snadno a rychle (1933) a získal první cenu. Pseudonym se stal jeho literárním i občanským jménem. Polemicky vystoupil brožurou Petr Den se vadí s českou literaturou (1934). Po osvobození otiskl Řeči ke gymnazistům (1946) a sbírku próz Pětkrát Kolín (1947). V exilu pokračoval v esejistickém a prozaickém díle s aktuálním vyústěním, např. Mexické divertimento, O kocourovi bez bot, Evropan na Manhattanu, Době proti srsti, Radost ve Veselí, Než bude pozdě (Pamflet na Sacharovovo téma o nápravě věcí lidských). Pod vlastním jménem publikoval politologické úvahy Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku, Skloňuj své jméno, exulante! a Cesta k politickému poznání (Pokus o nástin vědecké politiky), jimiž jeho literární tvorba vyvrcholila. Anticipoval globální civilizační krizi a v duchu Masarykovy filozofie dějin nově formuloval obsah tzv. české otázky jako nadnárodní, všelidský. Komentáři a úvahami přispíval do řady exilových periodik a do rozhlasových stanic Hlas Ameriky a Svobodná Evropa, 1963–70 redigoval časopis Společnosti pro vědy a umění Proměny. V rukopise zůstaly Paměti.
Martin Kučera
Literatura
- Pejskar 1, s. 249–251
- Tomeš 3, s. 14 (jako Radimský)
- LČL 1, s. 530–531
- SČS 1, s. 129–130
- BL 3, s. 372.
Prameny
- LA PNP Praha
- Stanford University, USA.
Reference