DERKA František 1867–1940

	František DERKA
	;
Datum narození	5. 4. 1867
Místo narození	Morkovice u Kroměříže
Datum úmrtí	20. 12. 1940
Místo úmrtí	Valašské Meziříčí
Povolání	Významný představitel obecní správy‎; Právník‎; Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 180–181. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45394

DERKA, František, * 5. 4. 1867 Morkovice u Kroměříže, † 20. 12. 1940 Valašské Meziříčí, menšinový a samosprávný pracovník, právník

Syn z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu v Kroměříži, práva studoval na české univerzitě v Praze. Za vysokoškolských studií náležel k jádru tzv. pokrokové strany, resp. radikální frakce v mladočeské straně. S předčasně zesnulým přítelem Františkem Vahalíkem zastupoval v jejím vedení Moravu (společně byli autory brožury Druhá česká univerzita, 1891) a byl členem redakce Časopisu pokrokového studentstva. Bouří v létě 1893 se pro nepřítomnost v Praze neúčastnil, promoval v době procesu s tzv. omladináři (1894). Nastoupil jako advokátní koncipient v Brně, kde rozvinul politickou pokrokářskou agitaci. Předsedal Moravské besedě a akademickému odboru Národní jednoty pro severovýchodní Moravu, založil brněnský Pokrokový klub, který podřídil Moravské straně lidové Adolfa Stránského, nakrátko se stal jejím tajemníkem. 1896–97 vyvíjel snahu o stranické osamostatnění skupiny Mladá Morava a odmítl kooptaci do vedení lidové strany. Po rozpadu Mladé Moravy zakládal brněnskou odbočku olomouckého radikálně pokrokového spolku. 1899 si otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně a stal se na téměř čtyři desetiletí obhájcem zájmů tamní české menšiny, organizátorem spolkového života a tisku. Podařilo se mu propojit národní pracovníky severní Moravy a Slezska a po Moravském paktu a sloučení pokrokové a lidové strany na Moravě (1906) utvořit relativně autonomní strukturu lidové strany pokrokové pro severní Moravu, Slezsko, Hlučínsko a Těšínsko. Od podzimu 1915 se zprvu nominálně a postupně aktivně zapojoval do práce v moravské pobočce Maffie, 1917–18 vedl několik jednání s ostatními politickými stranami a na jaře 1918 se svými stoupenci vstoupil do České státoprávní demokracie. Stal se předsedou odboru Národní jednoty pro východní Moravu. Koncem 1918 předsedal Národnímu výboru v Novém Jičíně, diplomatickými zásahy v městské radě, jejímž byl od voleb 1919 místopředsedou, čelil bouřím německého obyvatelstva na Novojičínsku. Po Mnichovu byl nucen se z města vystěhovat.

Ve slezském menšinovém hnutí působil i jeho bratranec P. František D. (1876–1940), který na jeho výzvu přijal místo duchovního ve Slezské Ostravě a později v Hlučíně, kde redigoval časopisy s českou nacionální tendencí.

Martin Kučera

Literatura

OSND 2/2, s. 49
AČP, s. 72
R. Fischer, Pokroková Morava 1893–1916, sv. 1–2, 1937, passim
J. Malíř, Od spolků k politickým stranám, 1996, passim.

Reference