DITTRICH Jan 1801–1892

Jan DITTRICH
Narození	29. 1. 1801
Místo narození	Strupčice u Chomutova
Úmrtí	2. 7. 1892
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Odborník rostlinné výroby‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 229-230
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45484

DITTRICH, Jan, * 29. 1. 1801 Strupčice u Chomutova, † 2. 7. 1892 Praha, zahradník

Pocházel z rodiny pachtýře Caspara D. a Kathariny, roz. Weisové. Do učení zahradníkem nastoupil 1815 v zámecké zahradě v Jezeří a po vyučení získával další odborné vědomosti ve Schwarzenberské zahradě ve Vídni, v zahradnickém závodě Traugotta Seidla v Drážďanech a v Kanálské zahradě na Vinohradech (Praha). 1827 byl jmenován valdštejnským zahradníkem v Praze a 1850 se stal ředitelem těchto zahrad. Pro zajištění vlastního podnikání koupil v Praze pozemek a založil zahradnictví, které dalo základ pozdějšímu velkozávodu. Pěstoval hlavně azalky, jichž byl milovníkem a vynikajícím šlechtitelem. Ve sklenících rychlil konvalinky pro vánoční prodej, šeříky, růže, cibuloviny a hlíznaté rostliny. D. podnik měl také velký sortiment bramboříků, hortenzií a proslul pěstováním velkokvětých chryzantém a orchidejí, jejichž řezané květy i celé rostliny prodával jako první v Rakousku-Uhersku. Závod byl dobře veden odborně, organizačně i prakticky. Vedle zahradnictví specializovaného na pěstování různých druhů okrasných rostlin měl vlastní vazárnu s aranžérem – specialistou pro dekorační práce, prodej v květinářském obchodě a dodávkovou službu. Výpěstky firmy byly dodávány též do Vídně a Pešti. D. se rovněž veřejně angažoval v propagaci zahradnictví. Zorganizoval první zahradnickou výstavu v Praze, jejíž finanční výtěžek sloužil 1842–43 k založení České společnosti pro zvelebení zahradnictví, v níž pak řadu let působil v několika funkcích ve výboru. Pečoval také o pražskou veřejnou zeleň, z jeho popudu byly zalesněny holé stráně na okraji města.

Syn Antonín D. (1839–1897) převzal po otci odbornou péči o valdštejnské zahrady a pomáhal v rodinném zahradnickém závodě. Byl v přátelském styku se zahradníkem a cestovatelem Benediktem Roezlem, podle jehož příběhů zpracoval článek Epizoda ze života B. Roezla, uveřejněný 1892 v Časopisu českých zahradníků. Druhý syn Gustav D. († 1870) rodinný závod 1864 rozšířil a zavedl i pěstování dřevin pro řez a prodej květin v dekoračních a aranžovaných úpravách (košíky, žardiniéry). Po jeho smrti se s vdovou Marií, roz. Prellerovou, oženil vrchní zahradník Josef Donát (1839–1889), který s dalším spolumajitelem Janem Elsnicem zahradnictví nadále nesoucí D. jméno rozšiřoval. Ve změněných ekonomických a společenských podmínkách po první světové válce se podnik rozpadl. Pěstební pozemky byly postupně rozprodávány pro stavební účely a část jich odkoupil zahradnický velkopodnikatel Josef Strnad, po jehož smrti 1932 dědicové spojili zbytky D. zahradnictví se Strnadovým, které se pak stalo největším pražským zahradnickým podnikem.

L: F. Thomayer, J. D., nejstarší zahradník český, in: Časopis českých zahradníků 4, 1890, s. 56–57, 60 (foto); nekrolog: J. D., in: tamtéž 6, 1892, s. 187; HSN 1, s. 626; Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný, 1934, s. 438; MSN 2, s. 285; MSB 1, s. 110; Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova, 1993, s. 98.

P: SOA Litoměřice, matrika narozených farního úřadu Nové Sedlo nad Bílinou 126/11.

Zdeněk Koleška