DUCHÁČEK František 1875–1931
František DUCHÁČEK | |
Narození | 7. 7. 1875 |
---|---|
Místo narození | Královské Vinohrady (Praha) |
Úmrtí | 16. 2. 1931 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
Chemik nebo alchymista Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství Potravinář Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420-421 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45972 |
DUCHÁČEK, František, * 7. 7. 1875 Královské Vinohrady (Praha), † 16. 2. 1931 Brno, chemik, pedagog, odborný spisovatel
Po maturitě na II. české státní reálce v Praze studoval chemické inženýrství na ČVŠT a byl 1899 promován inženýrem. Tam získal později i doktorát technických věd. 1897–99 pracoval jako asistent ve Výzkumné stanici cukrovarnické při stejné škole a jeden semestr v Bakteriologickém ústavu prof. J. Hlavy. 1899–1919 působil jako profesor chemie, technické mikroskopie, zbožíznalství a mechanické technologie na obchodní akademii v Prostějově, kde se zasloužil i o hospodářský rozkvět města. Během první světové války byl zařazen jako bakteriolog Státní bakteriologicko-diagnostické vyšetřovací stanice v Olomouci. 1916 se habilitoval jako soukromý docent kvasné chemie na ČVŠT v Brně a zprvu přednášel technickou mykologii. 1920 byl jmenován mimořádným profesorem chemické technologie (kvasný průmysl, technická mikroskopie a zbožíznalství, mykologie vody a potravin) a profesorem řádným 1921. Na škole vedl Ústav chemické technologie kvasného průmyslu a Státní výzkumný ústav kvasného průmyslu (se sladařským oddělením) založený 1920. Pracoval 1922–23 a 1928–29 jako děkan odboru chemického inženýrství a 1930–31 jako rektor.
D. ve studiích pokračoval např. na pařížské Sorbonně (1908), kde navštěvoval semináře L. Pasteura. V Pasteurově ústavu se podílel na výzkumech mléčného kvašení a s prof. G. Bertrandem a I. Mečnikovem studoval zejména základní mikroby jogurtu, jejich biochemické variace a mikroby tuleního mléka z polárních krajů, na Vysoké škole zemědělské v Berlíně (Hochschule für Bodenkultur, 1908) se učil jako laborant prof. E. Buchnera, nositele Nobelovy ceny, spolu obrátili zřetel na kvasničné enzymy i vliv antiseptik na ně. D. studoval i na Humboldtově univerzitě v Berlíně či v Carlsbergském ústavu Hansenově v Kodani. Kromě toho se zabýval chemickými pochody při lihovém kvašení, výrobě sladu a enzymy. Mimořádně pozvedl české pivovarství a sladařství. Odborné příspěvky publikoval v periodikách Annales d’Institut Pasteur, Biochemische Zeitschrift, Chemické listy pro vědu a průmysl, Listy cukrovarnické, Rozpravy ČAVU a Věstník KČSN. Psal hesla z oboru zbožíznalství do Ottova slovníku naučného. Datum úmrtí bývá chybně uváděno 30. 8.
D: výběr: Kritická studie některých vážkových metod ku stanovení redukujících cukrů a porovnání jich s metodou centrifugální, 1902; Příspěvek ku seznání chemického složení kávy a náhražek kávových, 1904; Biologicko-chemické studie o bacillu tyfi abdominalis a bakterii Coli commune, in: Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 13, 1904, tř. 2, č. 10; Ueber die Einwirkung des B. bulgaricus auf verschiedene Zuckerarten, in: Biochemische Zeitschrift (Berlin) Bd. 20, 1909, s. 100–113 (s G. Bertrandem); Frakciované srážení šťávy kvasničné, 1909 (s E. Buchnerem); Vliv antiseptik na enzymy šťávy kvasničné, 1909 (s týmž); O biochemické variaci mikroba Bacillus bulgaricus, 1914; Yoghurt, 1914; Über den Yoghurtbacillus, in: Biochemische Zeitschrift Bd. 70, 1915, s. 269–293; Technologie III. Kvasný průmysl, 1927; Rozbory sladařské, 1927 (s F. Měšťanem); Fotoelektrické měření barvy sladin, in: Zpráva o 4. sjezdu sladařsko-pivovarském konaném v Brně 1928, 1928; Světem enzymů, in: Slavnostní inaugurace rektora České vysoké školy technické v Brně prof. Ing. Dr. techn. F. D. dne 8. listopadu 1930, 1930.
L: R. Vondráček, Profesor Dr. techn. F. D. zemřel, in: Zprávy veřejné služby technické 13, 1931, s. 192–193; Pohřeb profesora inž. dr. F. D., in: Lidové noviny 20. 2. 1931, s. 5; J. Brandšteter – A. G. Pokorný a kol., Chemie na technických školách v Brně 1849–1999, 1999, passim; Encyklopedie dějin města Brna (http://www.encyklopedie.brna.cz/home–mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2135).
P: Archiv VUT Brno, Osobní spisy zaměstnanců, kart. D 6, F. D.; osobní fond F. D.
Petra Tomášková, Gustav Novotný