EDLINGER rodina výrobců hudebních nástrojů

EDLINGER rodina výrobců hudebních nástrojů
Povolání	Umělecký řemeslník‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 524
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137730

EDLINGER, rodina výrobců hudebních nástrojů

Kořeny české větve rodiny E. sahají do Augsburgu, kde působil Thomas E. († 8. 10. 1690), loutnař a houslař. Oženil se s Alžbětou, roz. Humlovou.

Syn Tomáš E. (též Thomas II., * 23. 11. 1662 Augsburg, Německo, † 20. 1. 1729 Praha), houslař a učitel, znal nástroje tyrolské školy a je možné, že vzdělání získal u Jacoba Stainera. Po smrti otce přišel do Prahy, kde se stal tovaryšem Linharta Pradtera, po jehož smrti (před 1692) se staral o dílnu a 1692 se oženil s jeho vdovou Barborou (1653–1701), dcerou pražského loutnaře a houslaře Ondřeje Otta. 1692 získal měšťanské právo na Malé Straně. Po sňatku plně převzal Pradterovu dílnu v Loutnařské ulici (Ostruhová, dnes Nerudova) čp. 210 – dům U Tří housliček. Druhý dům U Tří andělů v Loutnařské ulici čp. 254 koupil 1711 za 3500 rýnských zlatých od D. Sartoria.

Kromě houslí se věnoval výrobě viol da gamba, louten a viol d’amour. V dílně vychoval řadu následovníků, k významným žákům lze počítat Sebastiana Raucha, Jana Schewerleho, Jana Jiřího Helmera a Jana Oldřicha Eberleho.

Měl dva syny: Bernarda Tomáše E. (* 1695) a Josefa Jáchyma E. (též Josephus Joachymus, * 7. 3. 1693 Praha, † 30. 5. 1748 Praha), který se vyučil u otce, poté cestoval a pracoval asi patnáct let v Itálii v Cremoně, Římě, Neapoli, Bologni, Ferraře a Benátkách. 1728 se vrátil do Prahy, 1729 převzal po otci dílnu v Loutnařské ulici, kde zhotovoval housle, loutny a kytary. 1728 získal měšťanské právo na Malé Straně a stal se členem jezuitského bratrstva a šestipanského úřadu. Nikdy se neoženil, majetek odkázal příbuzným, kostelům a chudobincům. E. byl pohřben v kostele ve Sv. Janu pod Skalou u Berouna. Houslařská dílna připadla čtyřletému Josefu Michlovi, synovi jeho hospodyně, který však nepokračoval v houslařském umění.

L: E. Homolka, Životopisné zprávy o houslařích a loutnařích v Praze a okolí, 1896, s. 7–8; W. L. Lütgendorff, Die Geigen- und Lautenmacher, Frankfurt am Main 1913, s. 192–194; F. Skokan, Svět houslí, 1965, s. 143–144; K. Jalovec, Deutsche und österreichische Geigenbauer, 1967, s. 64; R. Budiš, Housle v proměnách staletí, 1975, s. 35; F. Šrámek – V. Pilař, Umění houslařů, 1989, s. 102–103; Dlabač 1, s. 361; RSN 2, s. 395; OSN 8, s. 383; HS 1, s. 292; BL 1, s. 296; LDM 1, s. 322 (se soupisem další literatury); www.ceskyhudebnislovnik.cz.

Peter Balog