EISNER Johann Baptist 1797–1847
Johann Baptist EISNER | |
Narození | 7. 2. 1797 |
---|---|
Místo narození | Kašperské Hory |
Úmrtí | 1847 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | Odborník sklářství nebo keramiky |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 562 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137745 |
EISNER, Johann Baptist (též EIßNER, Jan Křtitel), * 7. 2. 1797 Kašperské Hory, † 1847 Praha, sklář
Pocházel ze starého skelmistrovského rodu, který přišel do Čech v 17. století, velmi se v následujícím období rozrostl a jeho členové provozovali hutě na Šumavě. Otec Franz Ignaz E. (1766–1822) spolu s bratrem Johannem Josefem (1770 až 1820) vlastnil a provozoval sklárny v okolí Kašperských Hor. Matka Sofie pocházela rovněž ze starého skelmistrovského rodu Adlerů. Rodinný podnik patřil v té době k jedněm z největších svého druhu v Čechách. Na přelomu 19. století české sklářství prodělávalo hlubokou krizi, a zřejmě i proto odešel E. 1806 na vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě, kterou absolvoval 1812. Vrátil se do rodného kraje a zapojil se do rodinného podniku. Během další vlny krize českého sklářství ve 20. letech byla rodina nucena uzavřít většinu hutí. E. převzal podnik po otcově smrti. 1819 se oženil s Teklou Friedlovou. Vyráběl čiré ryté a broušené sklo, později i barevné. V polovině 20. let začal shromažďovat recepty na různé druhy skla bezbarvého i barevného. Více než dvacet let tak vznikal unikátní rukopis Glasfabrikation, dnes uložený v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu, v němž E. zachytil na 305 receptů, zaznamenal výrobní poznatky jiných sklářů, vlastní pokusy a shrnul dobové prameny ilustrující situaci v tomto oboru. 1831 vybudoval novou sklárnu v Podlesí, 1836 založil později proslulou sklárnu v Klášterském Mlýně u Rejštejna. Po jeho nečekané smrti během obchodní cesty do Prahy přešel majetek na jeho dva zetě Friedricha Hafenbrädla a Martina Emanuela Schmida.
L: B. Štiess, Lötzova sklárna v Klášterském Mlýně u Rejštejna, in: ČSPSČ 59, 1951, č. 1, s. 201–201; H. Brožková – J. Lněničková, Receptář J. K. E. (1797–1847) na výrobu různých dutých a tabulových skel, in: DVT 23, 1990, č. 3, s. 147–162; A. Langhamer, Legenda o českém skle, 1999, rejstřík; J. Lněničková, Příběhy šumavských sklářů, 2011, s. 92–97.
P: SOA Plzeň, matrika narozených 1793–1802, řkt. f. ú. Kašperské Hory 03, s. 31.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová