FANTL Hanuš 1917–1942
Hanuš FANTL | |
Narození | 16. 12. 1917 |
---|---|
Místo narození | Chrast (u Chrudimi) |
Úmrtí | 18. 3. 1942 |
Místo úmrtí | Mauthausen (Rakousko) |
Povolání | Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 70-71 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69322 |
FANTL, Hanuš (pseud. Jan Hanuš), * 16. 12. 1917 Chrast (u Chrudimi), † 18. 3. 1942 Mauthausen (Rakousko), básník
Byl nejmladším z pěti sourozenců z česko-židovské rodiny. Záhy ztratil otce. Matka se přestěhovala do Prahy, kde si zařídila krámek s cukrovím, později s porcelánem. Tři z dětí, které již nemohla uživit, dala do židovského nadačního sirotčince, kde F. osm let vyrůstal. Prostředí ústavu výrazně psychicky poznamenalo jeho další život. 1928–32 navštěvoval Státní české gymnázium na Královských Vinohradech, kvůli vstupu do Komunistického svazu mládeže (Komsomolu) byl z něho i ze sirotčince jako čtrnáctiletý vyloučen. Protloukal se různými zaměstnáními, byl kancelářským praktikantem i úředníkem textilní firmy v Praze, podílel se na organizování levicových trampských klubů. 1938 se oženil, jeho žena Helena a dcera Jana, která se narodila po F. smrti, zahynuly 1944 v Osvětimi. Od začátku okupace byl bez zaměstnání. 1940 pracoval krátce jako čeledín v Trhové Kamenici. Pak spolu s Milanem Jarišem a dalšími založil a provozoval firmu na výrobu dřevěného a síťovaného zboží. Převážnou část výtěžku poskytovali ilegálnímu Národnímu hnutí pracující mládeže. V říjnu 1941 byl při návštěvě přítele zatčen a odvezen na Pankrác, odtud deportován do věznice na Karlově náměstí, 1942 do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zastřelen.
F. poezie vycházela z jeho marxisticko-leninského světového názoru a nebyla příliš vyzrálá. 1938 přispěl do časopisu Národní osvobození, v němž otiskl jedinou báseň Soudruhovi. Básně z let 1938–40 z rukopisu Píseň vzdoruje noci vydal 1955 se svým úvodem F. přítel M. Jariš, další vydání uspořádal F. Kafka s názvem Hanuš Fantl – neumlčený básník (1964). Jeho deník psaný od 1939 měl nejen větší literární hodnotu, ale byl i dobovým dokumentem. 1959 vyšel v časopisu Nový život spolu s verši nezařazenými do Jarišova vydání.
L: nekrolog in: Svoboda 2, 1954, č. 48, s. 10; Z. K. Slabý, Básník, který zemřel na život, in: Literární noviny 4, 1955, č. 34, s. 6; B. Hlisnikovská, Verše padlého bojovníka, in: Host do domu, 1956, č. 1, s. 45; Pardubický kraj. Vlastivědný sborník, J. Kaplan (ed.), 1957, s. 64; Nový život 11, 1959, s. 241–244; J. Kunc, Kdy zemřeli?…, 1962, s. 52; LČL 1, s. 681; Spisovatelé Chrudimska. 1. díl: A–CH, J. Kučera – J. Zeman (eds.), 1999, s. 66–67 (s literaturou); A. Mikulášek – V. Glosíková – A. B. Schulz a kol., Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 63–64; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 47.
P: Biografický archiv ÚČL, Praha.
Marcella Husová