FIALA František 1903–1990

František FIALA
Narození	14. 12. 1903
Místo narození	Jarošov (u Litomyšle)
Úmrtí	22. 3. 1990
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Geolog‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 143-144
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/54985

FIALA, František, * 14. 12. 1903 Jarošov (u Litomyšle), † 22. 3. 1990 Praha, geolog, petrograf

Byl synem řídícího učitele v Litomyšli Františka F. (* 5. 2. 1869 Tržek u Litomyšle, † 9. 6. 1940 Litomyšl) a Boženy, roz. Klusoňové. Otec redigoval učitelské časopisy, napsal Průvodce Toulovcovými skalami. F. navštěvoval reálné gymnázium v Litomyšli (1914–22), pak studoval přírodní vědy a zeměpis na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, specializaci geologie a mineralogie. Poslouchal rovněž přednášky R. Kettnera z ložiskové geologie na české technice. Mezi jeho učiteli byl i geomorfolog J. V. Daneš, s nímž F. cestoval jako asistent po jižním Slovensku (1927). Disertaci Petrografické poměry křídového podloží z jv. okolí Proseče, u styku české křídové pánve s poličským krystalinikem (RNDr. 1927) obhájil u F. Slavíka a F. Ulricha. Krátce pracoval v laboratoři Mineralogického ústavu UK. 1928 nastoupil jako úředník osvětové služby na Slovensku na místo správce nového Státního báňského muzea Dionýza Štúra v Banské Štiavnici. Vytvořil tam centrum poznatků a sbírek zejména o Slovenském středohoří a jeho rudném bohatství. Na jaře 1939 se musel vrátit do Prahy, nejprve byl zaměstnán ve Státním ústavu fotoměřickém, od konce 1939 v geologicko-paleontologickém oddělení Národního muzea (NM). Od října 1943 byl totálně nasazen v Pražské železářské společnosti v Nučicích. Po skončení války se vrátil do NM. Věnoval se terénnímu výzkumu v ČSR, spolupracoval se Státním geologickým ústavem ČSR (pozdější Ústřední ústav geologický, ÚÚG). V červenci 1954 byl převeden do ÚÚG v Praze, kde působil do 1980 nejprve jako vedoucí odboru mineralogie a petrografie, poté v odboru krystalinika a starších formací. 1951 se stal mimořádným členem KČSN, od 1953 členem korespondentem ČSAV, 1956 obhájil titul DrSc. Podílel se na přípravě 23. mezinárodního geologického kongresu (MGK) svolaného v srpnu 1968 do Prahy (sekce 2 Volcanism and tectogenesis), který byl po sovětské okupaci rozpuštěn.

Před válkou bádal jedenáct let na středním Slovensku v mladých vulkanických pohořích, výzkumy pokračovaly 1948–61. Uveřejnil 1931 práci o báňských poměrech Kremnických a Štiavnických vrchů i o stratovulkanické stavbě pyroxenických andezitů u Horní Štubni (první popis stratovulkánu v Karpatech). Následovaly petrografické studie o pyroxenickém andezitu z Ficbergu u Krupiny, dioritu z dolu Zigmund v Banské Štiavnici, nefelinickém bazanitoidu od Podrečan, bazaltu z banskoštiavnické Kalvárie aj. Prováděl také geomorfologický výzkum Slovenského krasu a dalších oblastí. Od 1948 pokračoval v mapování v Kremnických vrších (nepubl. závěrečná zpráva 1960, s mapou 1:25 000). 1952 uveřejnil práci o alkalických bazaltech v okolí Nové Bani. Předpokládal tam sopku, kterou nazval Putíkův vršek, jejíž lávový proud měl přehradit paleořečiště Hronu. Studoval ryolity u Kremnice, vulkán Horní Chom u Ihráče aj. Řešil úkoly pro potřeby dolů v Kremnici, pro prospekci na uhlí aj.

V Čechách během okupace a v prvých poválečných letech pracoval ve středočeském plutonu, středočeské ostrovní zóně, v Železných horách (s J. Svobodou při výzkumu ložisek Chvaletice a Lukavice), prokázal proterozoické (algonkické) stáří kyselých vulkanitů u Davle a Kozích Hor v Barrandienu. Studoval valouny v konglomerátech proterozoika a kambria v Barrandienu a středočeské ostrovní zóně, 1946 zahájil výzkum barrandienských vulkanitů (ordovik až devon). Po válce se podílel na výzkumu rud cínu, wolframu a molybdenu v krušnohorské oblasti (povrchové a důlní geologické mapování, sledování vrtných prací, výpočty zásob). 1947–50 zpracoval geologickou mapu 1:50 000 okolí Teplic, kde objevil fluoritové ložisko Vrchoslav, zároveň od 1946 mapy Slavkovského lesa (též Císařský les) v měřítku 1:25 000 a 1:10 000. Vypracoval výpočet zásob ložiska rud cínu Koník (se zetěm Z. Pácalem), navrhl těžbu albitického granitu od Krásna jako keramické suroviny. F. se podílel na textových Vysvětlivkách k Přehledné geologické mapě 1:200 000 M-33-XIII Karlovy Vary (V. Zoubek a kol., 1963). Od poloviny šedesátých let pracoval výlučně v Barrandienu. Vydal monografie o jeho bazickém vulkanismu v proterozoiku a ordoviku až devonu a o otázce spilitů. Ze siluru popsal ultrabazika (pikrity u Mořinky aj.), essexitické a těšinitické horniny (Karlík, Klučice aj.). Jako jeden z prvních v české geologii usiloval o zasazení získaných poznatků do koncepce deskové tektoniky. Jako první zjistil v Českém masivu neobvyklé typy hornin, ankaramity, draselné spility a spilpnomelanové metabazalty. Za téměř šedesát let publikační činnosti vydal kolem sto devadesáti prací. Byl členem Československé společnosti pro mineralogii a geologii, 1970–72 jejím předsedou; od 1968 čestným členem Slovenské geologické společnosti. 1973 obdržel od UK medaili E. Bořického. Byl charismatickou osobností, mnozí čeští a slovenští geologové se považovali za jeho žáky. Pohřben byl v Litomyšli.

D: Petrografické poměry křídového podloží v jihovýchodním okolí Proseče, in: Věstník KČSN, tř. mathematicko-přírodovědecká 1, 1928, s. 1–87; Coupe des strato-volcan d’andésite ŕ pyroxene au sud de la station Hornia Štubňa, in: Knihovna Státního geologického ústavu 13, 1931, s. 195–199; Soupis lomů ČSR č. 4 – okres Banská Štiavnica, 1934; Kontaktní a intrusivní horniny silničního profilu u Zbořeného Kostelce, in: Věstník KČSN, tř. mathematicko- přírodovědecká, 1943, s. 1–114; Algonkické slepence ve středních Čechách, in: Sborník Státního geologického ústavu 15, 1948, s. 399–612; Několik poznámek o typech diabasových hornin v barrandienu, in: ČNM, odd. přírodovědný 117, 1948, s. 149–165 (s G. Měskou); Alkalické čediče (basanitoidy) od Tekovské Breznice a Brehů u Nové Baně na Slovensku, in: Sborník Národního muzea, serie B 8, 1952, č. 5, s. 1–44; Hlavní typy hornin v širším okolí Pramenů v Císařském lese, in: Geologické práce (Bratislava) 50, 1958, s. 3–70; Teplický křemenný porfyr mezi Krupkou, Cínovcem, Dubím a Mikulovem a horniny přidružené, in: Sborník Ústředního ústavu geologického 26, 1959, odd. geologický, č. 1, s. 445–494; Chemism of the Neogene volcanites of the Kremnické hory, in: Geologické práce (Bratislava). Správy 25–26, 1962, s. 5–78; Silurské a devonské diabasy Barrandienu, in: Sborník geologických věd. Geologie, sv. 17, 1970, s. 7–89;Ordovický diabasový vulkanismus a biotitické lamprofyry Barrandienu, in: tamtéž sv. 19, 1971, s. 7–97; Some notes on the problem of spilites, in: G. C. Amstutz (ed.), Spilites and Spilitic Rocks, New York 1974, s. 9–22; Proterozoický vulkanismus Barrandienu a problematika spilitů, in: Sborník geologických věd. Geologie, sv. 30, 1977, s. 1–248; Xenolity albitizovaných granitoidů v granulovaném diabazu od Otmíčů, in: AUC–Geologica 27, 1983, č. 4, s. 345–361.

L: NGS, s. 697; OSND 2/1, s. 532; J. Petránek, K šedesátinám F. F., DrSc., in: Čas. Mineral. Geol. 8, 1963, č. 4, s. 416; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 188; F. Fediuk, Sedmdesátiny RNDr. F. F., DrSc., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 48, 1973, s. 373–380 (bibliografie do 1973); J. Kremerová, Soupis personálních bibliografií a biografií českých a slovenských geologů, 1989, s. 34–35; N. Šťovíčková, Člen korespondent ČSAV F. F. již není mezi námi, in: Čas. Mineral. Geol. 36, 1991, č. 1, s. 91–92; Z. Pácal, Vzpomínka na RNDr. F. F., DrSc. (1903–1990), in: Bulletin mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea 3, 1995, s. 288–289; Tomeš, 1, s. 308; Z. Kukal, Geologové České geologické služby 1919–2002, 2002, s. 39; J. Lexa, Spomienka na RNDr. F. F., DrSc., in: Geologické práce (Bratislava) Správy 107, 2003, s. 43; 2. výročný predvianočný seminár SGS, in: Mineralia slovaca 36, 2004, č. 2, Príloha Geovestník, s. 17–19; BLS, 2, s. 554 (s další literaturou); P. Grecula (ed.), História geológie na Slovensku 2, Bratislava 2006, s. 698–702.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský