FIRT Julius 1897–1979
Julius FIRT | |
| |
Narození | 17. 11. 1897 |
---|---|
Místo narození | Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany) |
Úmrtí | 27. 5. 1979 |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání |
Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 Nakladatel nebo vydavatel Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 210 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55239 |
FIRT, Julius (pův. jm. Fürth), * 17. 11. 1897 Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany), † 27. 5. 1979 Mnichov (Německo), politik, vydavatel, účastník 2. odboje
Pocházel z českožidovské rodiny. Navštěvoval čtyři roky plzeňské klasické gymnázium, poté studoval na jednoleté obchodní škole v Praze. Krátce pracoval jako úředník v bance a v plzeňském lihovaru. Po vzniku republiky působil v Československé lihové komisi, stal se prokuristou vinařské firmy. 1917 vstoupil do národně sociální strany, podílel se na založení její odborové ústředny – Československé obce dělnické. Zájem o kulturu ho záhy sblížil s intelektuálním prostředím kolem Lidových novin. 1925–29 podporoval splynutí Národní strany práce J. Stránského se stranou národně socialistickou. Od počátku třicátých let pracoval ve vedení nakladatelství F. Borového spjatého s koncernem Lidových novin. Působil v Klubu moderních nakladatelů Kmen. 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidových novin. Aktivně se účastnil veřejného a kulturního života, organizoval zejména nakladatelskou a vydavatelskou činnost. Dokázal zajistit ekonomickou soběstačnost edičních počinů. Byl blízký skupině tzv. pátečníků scházejících se u K. Čapka. V červenci 1939 odešel do emigrace. Zapojil se do protinacistického odboje, do 1940 působil v Paříži jako přednosta informační služby Československého národního výboru, poté v Londýně jako úředník Ministerstva zahraničních věcí ČSR, od podzimu 1940 do 1945 byl členem Československé státní rady v Londýně. Po návratu z emigrace změnil oficiálně své původní příjmení Fürth na Firt. Od května 1945 byl politickým tajemníkem a členem předsednictva Československé národně socialistické strany, ředitelem jejích tiskových podniků Melantrich, poslancem Národního shromáždění, generálním zpravodajem ke státnímu rozpočtu a místopředsedou zahraničněpolitického výboru. Po únoru 1948 odešel opět do exilu. Po krátkém pobytu ve Francii a ve Velké Británii žil od 1950 v USA. Pracoval nejprve jako vedoucí nakladatelství ARTS, 1951 se stal zástupcem Ferdinanda Peroutky, šéfredaktora newyorské redakce rádia Svobodné Evropy. 1955–65 řídil československé vysílání Svobodné Evropy v Mnichově. S touto stanicí externě spolupracoval i později. Publikoval v Lidových novinách, Přítomnosti, po 1948 také ve Svědectví. 1992 se in memoriam stal nositelem Řádu TGM III. stupně.
D: Knihy a osudy, Köln am Rhein 1972 (další vyd. 1991); Záznamy, Köln am Rhein 1985.
L: ČBS, s. 145; J. Brabec a kol., Slovník zakázaných autorů 1948–1980, 1991, s. 95–96; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 69; Pejskar 2, s. 153–154; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 150; A. Mikulášek – V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 66–67 (se soupisem díla a literatury); Kolář Elity, s. 58–59; Tomeš 1, s. 317; J. Malíř a kol., Politické strany 2. 1938–2004, 2005, rejstřík; P. Bednář, Tajný deník dr. F., 1977; http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Firt.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Horna