FIRT Julius 1897–1979

Z Biografický slovník českých zemí
Julius FIRT
Narození 17. 11. 1897
Místo narození Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany)
Úmrtí 27. 5. 1979
Místo úmrtí Mnichov (Německo)
Povolání Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Nakladatel nebo vydavatel‎
Redaktor nebo žurnalista‎
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 210
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55239

FIRT, Julius (pův. jm. Fürth), * 17. 11. 1897 Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany), † 27. 5. 1979 Mnichov (Německo), politik, vydavatel, účastník 2. odboje

Pocházel z českožidovské rodiny. Navštěvoval čtyři roky plzeňské klasické gymnázium, poté studoval na jednoleté obchodní škole v Praze. Krátce pracoval jako úředník v bance a v plzeňském lihovaru. Po vzniku republiky působil v Československé lihové komisi, stal se prokuristou vinařské firmy. 1917 vstoupil do národně sociální strany, podílel se na založení její odborové ústředny – Československé obce dělnické. Zájem o kulturu ho záhy sblížil s intelektuálním prostředím kolem Lidových novin. 1925–29 podporoval splynutí Národní strany práce J. Stránského se stranou národně socialistickou. Od počátku třicátých let pracoval ve vedení nakladatelství F. Borového spjatého s koncernem Lidových novin. Působil v Klubu moderních nakladatelů Kmen. 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidových novin. Aktivně se účastnil veřejného a kulturního života, organizoval zejména nakladatelskou a vydavatelskou činnost. Dokázal zajistit ekonomickou soběstačnost edičních počinů. Byl blízký skupině tzv. pátečníků scházejících se u K. Čapka. V červenci 1939 odešel do emigrace. Zapojil se do protinacistického odboje, do 1940 působil v Paříži jako přednosta informační služby Československého národního výboru, poté v Londýně jako úředník Ministerstva zahraničních věcí ČSR, od podzimu 1940 do 1945 byl členem Československé státní rady v Londýně. Po návratu z emigrace změnil oficiálně své původní příjmení Fürth na Firt. Od května 1945 byl politickým tajemníkem a členem předsednictva Československé národně socialistické strany, ředitelem jejích tiskových podniků Melantrich, poslancem Národního shromáždění, generálním zpravodajem ke státnímu rozpočtu a místopředsedou zahraničněpolitického výboru. Po únoru 1948 odešel opět do exilu. Po krátkém pobytu ve Francii a ve Velké Británii žil od 1950 v USA. Pracoval nejprve jako vedoucí nakladatelství ARTS, 1951 se stal zástupcem Ferdinanda Peroutky, šéfredaktora newyorské redakce rádia Svobodné Evropy. 1955–65 řídil československé vysílání Svobodné Evropy v Mnichově. S touto stanicí externě spolupracoval i později. Publikoval v Lidových novinách, Přítomnosti, po 1948 také ve Svědectví. 1992 se in memoriam stal nositelem Řádu TGM III. stupně.

D: Knihy a osudy, Köln am Rhein 1972 (další vyd. 1991); Záznamy, Köln am Rhein 1985.

L: ČBS, s. 145; J. Brabec a kol., Slovník zakázaných autorů 1948–1980, 1991, s. 95–96; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 69; Pejskar 2, s. 153–154; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 150; A. Mikulášek – V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 66–67 (se soupisem díla a literatury); Kolář Elity, s. 58–59; Tomeš 1, s. 317; J. Malíř a kol., Politické strany 2. 1938–2004, 2005, rejstřík; P. Bednář, Tajný deník dr. F., 1977; http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Firt.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Horna