FOŘTOVÁ-ŠÁMALOVÁ Pavla 1886–1974
| Pavla FOŘTOVÁ-ŠÁMALOVÁ | |
 | |
| Narození | 23. 7. 1886 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 3. 4. 1974 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 323-324 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/84406 |
FOŘTOVÁ-ŠÁMALOVÁ, Pavla (roz. Kropfová), * 23. 7. 1886 Praha, † 3. 4. 1974 Praha, malířka
Byla příbuzná s rodinami Fričů a Kavalírů. Otec, amatérský malíř, podporoval od dětství dceřin výtvarný talent, při častých návštěvách Mnichova ji vodil do proslulé Pinakotéky a umožnil jí vzdělávání v pražských soukromých ateliérech Heleny Emingerové (1898–1900), Emy Krostové (1900–02) a Václava Jansy (1902–05). Poprvé vystavovala 1905 (olejomalbu Podzim) na šedesáté šesté výstavě Krasoumné jednoty pro Čechy v pražském Rudolfinu. Po sňatku 1908 její výtvarná činnost na dvě desítky let ochabla kvůli rodinným povinnostem, osobní účasti v Maffii za první světové války či manželovu povolání do armády a jeho tragické smrti krátce po vzniku republiky. Návrat F. k pravidelné práci byl spojen s cestou do Dalmácie, která rozhodla o proměně její malířské techniky. Domnívala se, že jadranské pobřeží nejlépe vystihne akvarelem, kterému se poté trvale věnovala jako malířka přírody, květin, krajin, městských a vesnických architektur (motivy nacházela jak doma, tak v cizině). Při návštěvách zahraničních muzeí ji zaujala staroegyptská kultura. 1923 se zapsala na studium egyptologie na UK u prof. F. Lexy a do 1935 vědecky a výtvarně zpracovávala materiál k souhrnné práci o staroegyptském ornamentu. Od 1933 byla jednatelkou Kruhu výtvarných umělkyň, po založení Orientálního ústavu se stala jeho členkou. Podruhé se provdala 30. 6. 1937 za politika Přemysla Šámala (1867–1941).
D: souborné výstavy: Topičův salon, Praha 1934; Myslbek, Praha 1936; Hollar, Praha 1974 (katalog). Ilustrace: Paměti babičky Kavalírové, 1940; L’ornament égyptien, 1963.
L: Toman 1, s. 232–233; SČSVU 2, s. 282.
P: LA PNP, Praha, osobní fond (3 kartony).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Vacek