FOLPRECHT Josef 1879–1950

Josef FOLPRECHT
Narození	6. 4. 1879
Místo narození	Lanžhot
Úmrtí	28. 5. 1950
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Etnograf‎ Jazykovědec‎ Spisovatel‎ Překladatel‎ Literární historik, kritik nebo teoretik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 295-296
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55466

FOLPRECHT, Josef, * 6. 4. 1879 Lanžhot, † 28. 5. 1950 Praha, literární historik, filolog, překladatel

Pocházel z rodiny učitele Eduarda F. a Barbory, roz. Činovské. Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti 1898 studoval moderní filologii na filozofické fakultě české univerzity v Praze, vzdělání si doplnil na univerzitách v Paříži a v Berlíně. 1905 obhájil disertaci Příspěvky k mluvě lidu slováckého na Podluží (PhDr.). Poté učil na reálkách v Plzni, Mladé Boleslavi a Vršovicích (Praha), po 1918 pracoval jako úředník ministerstva školství a národní osvěty. 1920–23 organizoval školství na Slovensku, 1923 byl jmenován ústředním inspektorem československého zahraničního školství.

Věnoval se literární historii a české literatuře, zvláště dílu B. Němcové, J. Vrchlického, E. Krásnohorské, F. X. Šaldy, R. Svobodové, S. K. Neumanna. Zabýval se také slovenskou literaturou, především Ľ. Štúrem, J. M. Hurbanem, P. O. Hviezdoslavem, I. Kraskem, a ruskou literaturou. Publikoval v periodikách Besedy Času, Čas, Česká osvěta, Česká revue, Literární rozhledy, Lumír, Obzor literární a umělecký, Pražská lidová revue, Zlatá Praha, Zvon, Ženský svět aj. Na literárněhistorické příspěvky z ruské literatury navázal překlady ruských autorů. Blízký vztah k rodnému kraji a k celé Moravě vyjádřil filologickými a národopisnými pracemi o moravsko-slovenských dialektech a o vzniku moravských lidových písní, např. studiemi Příspěvky k mluvě lidu slováckého na moravském Podluží, které publikoval 1906–07 ve výročních zprávách plzeňské reálky. Inspiroval několik krátkých filmů a rozhlasových pásem o slováckých písních a zvyklostech. Věnoval pozornost životu krajanů v zahraničí, publikoval studie Čechoslováci v Rakousku (1932), Čechoslováci polští (1933), Čechoslováci v Jugoslávii (1936) a články v časopise Krajan (1934–37). V době svého působení na Slovensku uveřejnil stati s pedagogickou tematikou v denících a periodikách Slovenská politika, Slovenská škola, Slovenský denník, Slovenský učiteľ. 1923 se stal redaktorem periodika Národná škola slovenská a školské a kulturní rubriky literárního časopisu Prúdy. Angažoval se v Moravsko-slezské besedě.

D: výběr: Lermontov, 1910; Literární činnost V. M. Garšina, 1912; Slovníček bulharsko-ruský, 1917; Památník Moravsko-slezské besedy 1869 (1873) až 1918, 1919; Nynější stav otázky československé, 1926; Výbor ze spisů F. M. Dostojevského, 1935; Československé školské obce v evropském zahraničí, 1937; Naši krajani v cizině, 1940; Studie o povaze zahraničních krajanů, 1947; Volyňští krajané, 1947. Překlady: I. S. Turgeněv, Lovcovy zápisky, 1912; S. Juškevič, Ulice, 1917; F. M. Dostojevskij, Zápisky z mrtvého domu, b. d.

L: OSND 2/1, s. 607; MSN 2, s. 792; ČsB 1, nestr.; Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 98; LČL 1, s. 725–726; BLS 2, s. 605–606; Kudělka–Šimeček, s. 120; nekrology, in: Listy filologické 74, 1950, s. 309; Naše věda, 27, 1950, s. 240.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alena Táborecká