FORMÁNEK Eduard 1845–1900

Eduard FORMÁNEK
Narození	7. 4. 1845
Místo narození	Klatovy
Úmrtí	9. 8. 1900
Místo úmrtí	Dafni (Řecko)
Povolání	Botanik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 310
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55504

FORMÁNEK, Eduard, * 7. 4. 1845 Klatovy, † 9. 8. 1900 Dafni (Řecko), botanik, florista

Bratr Romualda F. (1857–1927). Gymnázium absolvoval v Praze, studoval na filozofické fakultě v Innsbrucku. Nastoupil jako učitel na střední škole v Litomyšli, poté učil na nově zřízeném nižším gymnáziu ve Vidnavě, od 1873 trvale na českém gymnáziu v Brně. Začátkem osmdesátých let 19. století začal publikovat floristické příspěvky většinou v němčině, převážně v Oesterreichische botanische Zeitung, ojediněle i česky ve Vesmíru. Původní drobná sdělení se rozrostla do obsáhlejších prací věnovaných lokální flóře moravských a slezských oblastí: Vidnavska (v roční zprávě tamní reálky, 1873), Beskyd a Jeseníků (1884–86), Králického Sněžníku (1885–86), v témže období i Karpat a Jeseníků, severní Moravy a opět Jeseníků (1887–88). Knižně vyšlo v Praze zpracování květeny střední a jižní Moravy Beitrag zur Flora des mittleren und südlichen Mährens (1886). Toto období F. floristických aktivit na Moravě završila vlastním nákladem v Brně vydaná dvoudílná Květena Moravy a rakouského Slezska (1887–92), zatím nejobsáhlejší zpracování flory tohoto regionu (1500 stran) a také první dokončené české zpracování tématu. V mnoha ohledech práce navázala na stručnější, německy psanou květenu A. Obornyho (1883–86). Po taxonomické stránce se F. přidržoval koncepce širokého druhu, jakou uplatňoval v české floristice L. Čelakovský, nicméně poznal, že u některých rozsáhlých rodů (ostružiník, máta, jestřábník aj.) je nutné přihlédnout ve větší míře ke značné variabilitě. Tímto pojetím se autor přiřadil k progresivnímu trendu v taxonomii. F. uvedl také velké množství lokalit výskytu, což dobová kritika označovala jako zbytečné. Od konce osmdesátých let začal F. podnikat výzkumné cesty do balkánských zemí (počínaje Bosnou a Hercegovinou, zejména ale do málo známé Makedonie), jejichž výsledky pak od 1888 publikoval v rakouských a německých časopisech; popsal v nich také několik desítek nových druhů rostlin. Stal se tak vedle J. Velenovského předním znalcem balkánské flóry v českých zemích. Cesty realizoval s pomocí vídeňských oficiálních institucí, což může vést k domněnce, že shromažďoval i poznatky zpravodajského charakteru. Na poslední (třinácté) cestě pod posvátnou horou Athos nečekaně zemřel. Jeho botanickou pozůstalost zpřístupnil 1909 v Brně Karel Vandas jako Reliquiae Formánekianae. Na rodném domě (v nynější ulici Kpt. Jaroše čp. 100) byla 1905 odhalena F. pamětní deska.

L: OSN 9, s. 370; 28, s. 430; MSN 2, s. 801; ÖBL 1, s. 336–337; BL 1, s. 369; V. Spitzner, Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově 3, 1901, s. 1–29 a 153–155; V. Piťha, Prof. Dr. Ed. F. [Slavnostní řeč], in: Šumavan 26. 8. 1905, s. 1–2, a 2. 9. 1905, s. 3; I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 33, 43, 80; N. N., in: Preslia 47, 1975, s. 128; http://botany.cz/cs/formanek/ (stav k 11. 11. 2014); Z. Fišer, Botanik E. F. a Jesenicko, in: Jesenicko 12, 2011, s. 62–64.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Janko