GÖRL z Görlštejna Jiří ?1500-?1591

Jiří GÖRL z Görlštejna
Narození	před 1550
Místo narození	Loket
Úmrtí	asi 1591
Místo úmrtí	Praha
Jiná jména	Gehrl, Gehrle, Gerle, Geraldus
Povolání	Matematik‎ Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 689
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46495

GÖRL z Görlštejna, Jiří (též GEHRL, GEHRLE, GERLE, GERALDUS), * před 1550 Loket, † asi 1591 Praha, spisovatel, matematik

Pocházel z německojazyčné rodiny; česky se naučil mezi 1566–67 v Litoměřicích v domě svého švagra Jiříka Teplického. Později se G. usadil v Praze, kde získal 1576 městské právo na Starém Městě pražském. 1577 mu Rudolf II., patrně v reakci na vydání německé početnice, kterou G. císaři dedikoval, udělil vladycký přídomek z Görlštejna a erb. 1581 je zmiňován jako úředník kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Poté vykonával úřad staroměstského písaře, 1585 se jej vzdal. 1587 Rudolf II. G. jmenoval veřejným notářem.

Zabýval se matematikou a měřičstvím, označoval se jako arithmeticus a zřejmě byl činný v městské správě, kde měl v kompetenci finanční hospodaření. Je autorem německé početnice, svou strukturou i výběrem úloh silně závislé na podobných dobových dílech, jejichž vydávání si vynutil rozvoj obchodu a řemesel. G. v ní teorii průběžně ilustroval na příkladech z kupeckého života a pro lepší zapamatování uváděl jednotlivá pravidla ve formě veršů, což nebylo obvyklé. Do českého vydání, které záhy následovalo a jež G. připsal purkmistrovi a litoměřické radě, již nepřejal výpočet druhé a třetí odmocniny, výpočet obsahu zlata ve slitině ani oddíl věnovaný metodě řešení úloh rovnicemi. Z Aritmetiky G. vydal výbor v latinském jazyce, zamýšlený zřejmě jako učebnice pro městské humanistické školy. Jeho spisy byly doplněny básněmi přátel, mezi něž patřili Tomáš Mitis, Jiří Bartholdus z Braitenberka, Matouš Philomates a Petr Codicil z Tulechova. Vedle početnic vydával G. též praktické spisy o vyměřování a návody k viničnímu hospodaření, jemuž se sám věnoval.

D: Ein nutzlich und künstlich Rechenbuch, 1577; Arithmetica, to jest Knížka početní neb umění počtův, 1577 (další vyd. 1597 a 1610); O měření sudův vinných města a kraje litoměřického, 1577; Epitome arithmetices pro incipientibus, 1578; Vinatorium, to jest Správa neb naučení, kterak se mají vinohradové měřiti, 1591.

L: RSN 3, s. 427; OSN 10, s. 326; Z. Winter, Život a učení na partikulárních školách v Čechách v 15. a 16. století, 1901, s. 570; A. Truhlář, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 170; MSN 2, s. 1032–1033; Q. Vetter, Jiřík Goerl z Goerlštejna a Georg Gehrl von Elbogen, 1929; KSN 4, s. 523; Z. Tobolka et al., Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. sto letí 2. Tisky z let 1501–1800, část 3, 1946, s. 268n.; Q. Vetter, Dějiny matematických věd v českých zemích od založení university v r. 1348 až do r. 1620, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958, s. 93n.; L. Nový et al., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. sto - letí, 1961, s. 19–22, 394; RHB 2, s. 222; Voit, s. 306; J. Mikulčák, Nástin dějin vzdělávání v matematice v českých zemích do roku 1918, 2010, s. 41n. a 49n.

Jiří Just