GALLAT Alois 1827–1901

	Alois GALLAT
	;
Datum narození	8. 6. 1827
Místo narození	Nový Bydžov
Datum úmrtí	7. 9. 1901
Místo úmrtí	Chrudim
Povolání	Spisovatel‎; Nakladatel nebo vydavatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 551–552. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53646

GALLAT, Alois, * 8. 6. 1827 Nový Bydžov, † 7. 9. 1901 Chrudim, úředník, spisovatel, humorista, sokolský pracovník

Otec Jakub pracoval v době G. narození jako sládek. O tři roky později se s rodinou přestěhoval do Chrudimi, kde si najal hostinec. Z G. sourozenců se proslavili bratr František (1818–1893), jeden z prvních profesionálních fotografů, a nevlastní bratr z druhého otcova manželství Jaroslav (1855–1932), spisovatel a dramatik. G. 1840–43 navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, připravoval se na úřednickou kariéru. Po studiích nastoupil ke krajskému soudu v Chrudimi a státnímu zastupitelstvu ve Vysokém Mýtě. Trvalé postavení u chrudimského krajského soudu získal 1856. Dalším krokem v jeho kariéře se 1864 stalo místo tajemníka a posléze ředitele městského úřadu v Chrudimi. Zatěžkávací období pro město představovala zejména pruská-rakouská válka 1866, kdy se do města přestěhovaly úřady z Hradce Králové a bylo nutné je zabezpečit materiálně a podpořit také personálně. Válka proto urychlila G. kariérní růst.

G. projevoval podobně jako otec zájem o veřejné záležitosti a české kulturní dění. Podporoval sokolské hnutí, spoluzakládal chrudimskou jednotu a od 1867 byl jejím starostou. Aktivně se podílel na vystoupeních hudebního a pěveckého spolku Slavoj a patřil k organizátorům stolní společnosti Kosí hnízdo, zaměřené na pěstování humoru a společenské zábavy. Od 1846 publikoval humoristické povídky a črty v časopisech, mj. v Květech, Rachejtli, Palečku, Humoristických listech, Besedníku, Novém deklamátoru, Poslu z východních Čech. 1854 uveřejnila Rachejtle jeho často reprízovanou komedii Rytíř Šnofonius a Princezna Mordulína aneb Kam vede tvrdošíjnost lstivého fraucimoru. G. patřil k nadšeným místním ochotníkům. V šedesátých a sedmdesátých letech hrál, režíroval, psal divadelní kusy. Jeho předlohy se uváděly při vlasteneckých akademiích, besídkách a výletech. Nejoblíbenější se staly jeho parodie, které uspěly nejen na scéně, ale vycházely tiskem a hrály je i loutkové soubory.

G. se věnoval i dalším tématům, 1893 vydal životopis chrudimského rodáka J. Ressla, v němž zdůraznil především jeho český původ. Chrudim byla hlavním tématem celé G. tvorby. Psal také pod pseudonymy, např. L. Šmodrcha.

Pavla Vošahlíková

Dílo

výběr: Rodina Morousů aneb Loupežníci v českých lesích, 1864; Uforin a Dišperanda čili Shylock, ten druhý, 1869; Komedie, 1875; Proklatec v lese tmavém aneb Tak to je, když člověk bez rozvahy chytrý kousek hloupě vyvede, 1878.

Literatura

LČL 1, s. 786 (s chybným dnem úmrtí)
P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska 2002, s. 55
Spisovatel A. G. zemřel, in: Národní listy 41, 1901, č. 248, s. 3
I. Herrmann, Paběrky, vzpomínky ze života, in: tamtéž 54, 1914, č. 251, s. 10
J. Petrtýl, A. G., patriarcha humoru, 1941
M. Bastl, A. G. patriarcha chrudimského humoru, in: Chrudimské vlastivědné listy 2, 1993, č. 2, s. 9–10
A. Dubská, Dvě století českého loutkářství, 2004, s. 133 až 135
E. Šormová a kol., Česká činohra 19. a začátku 20. století 1, 2015, s. 212–213 (se soupisem pramenů a literatury).

Reference