GALLAT Alois 1827–1901

Alois GALLAT
Narození	8. 6. 1827
Místo narození	Nový Bydžov
Úmrtí	7. 9. 1901
Místo úmrtí	Chrudim
Povolání	Spisovatel‎ Nakladatel nebo vydavatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 551-552
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53646

GALLAT, Alois, * 8. 6. 1827 Nový Bydžov, † 7. 9. 1901 Chrudim, úředník, spisovatel, humorista, sokolský pracovník

Otec Jakub pracoval v době G. narození jako sládek. O tři roky později se s rodinou přestěhoval do Chrudimi, kde si najal hostinec. Z G. sourozenců se proslavili bratr František (1818–1893), jeden z prvních profesionálních fotografů, a nevlastní bratr z druhého otcova manželství Jaroslav (1855–1932), spisovatel a dramatik. G. 1840–43 navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, připravoval se na úřednickou kariéru. Po studiích nastoupil ke krajskému soudu v Chrudimi a státnímu zastupitelstvu ve Vysokém Mýtě. Trvalé postavení u chrudimského krajského soudu získal 1856. Dalším krokem v jeho kariéře se 1864 stalo místo tajemníka a posléze ředitele městského úřadu v Chrudimi. Zatěžkávací období pro město představovala zejména pruská-rakouská válka 1866, kdy se do města přestěhovaly úřady z Hradce Králové a bylo nutné je zabezpečit materiálně a podpořit také personálně. Válka proto urychlila G. kariérní růst.

G. projevoval podobně jako otec zájem o veřejné záležitosti a české kulturní dění. Podporoval sokolské hnutí, spoluzakládal chrudimskou jednotu a od 1867 byl jejím starostou. Aktivně se podílel na vystoupeních hudebního a pěveckého spolku Slavoj a patřil k organizátorům stolní společnosti Kosí hnízdo, zaměřené na pěstování humoru a společenské zábavy. Od 1846 publikoval humoristické povídky a črty v časopisech, mj. v Květech, Rachejtli, Palečku, Humoristických listech, Besedníku, Novém deklamátoru, Poslu z východních Čech. 1854 uveřejnila Rachejtle jeho často reprízovanou komedii Rytíř Šnofonius a Princezna Mordulína aneb Kam vede tvrdošíjnost lstivého fraucimoru. G. patřil k nadšeným místním ochotníkům. V šedesátých a sedmdesátých letech hrál, režíroval, psal divadelní kusy. Jeho předlohy se uváděly při vlasteneckých akademiích, besídkách a výletech. Nejoblíbenější se staly jeho parodie, které uspěly nejen na scéně, ale vycházely tiskem a hrály je i loutkové soubory.

G. se věnoval i dalším tématům, 1893 vydal životopis chrudimského rodáka J. Ressla, v němž zdůraznil především jeho český původ. Chrudim byla hlavním tématem celé G. tvorby. Psal také pod pseudonymy, např. L. Šmodrcha.

D: výběr: Rodina Morousů aneb Loupežníci v českých lesích, 1864; Uforin a Dišperanda čili Shylock, ten druhý, 1869; Komedie, 1875; Proklatec v lese tmavém aneb Tak to je, když člověk bez rozvahy chytrý kousek hloupě vyvede, 1878.

L: LČL, 1, s. 786 (s chybným dnem úmrtí); P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska 2002, s. 55; Spisovatel A. G. zemřel, in: Národní listy 41, 1901, č. 248, s. 3; I. Herrmann, Paběrky, vzpomínky ze života, in: tamtéž 54, 1914, č. 251, s. 10; J. Petrtýl, A. G., patriarcha humoru, 1941; M. Bastl, A. G. patriarcha chrudimského humoru, in: Chrudimské vlastivědné listy 2, 1993, č. 2, s. 9–10; A. Dubská, Dvě století českého loutkářství, 2004, s. 133 až 135; E. Šormová a kol., Česká činohra 19. a začátku 20. století 1, 2015, s. 212–213 (se soupisem pramenů a literatury).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková