GOETHE Johann Wolfgang 1749–1832

Johann Wolfgang GOETHE
Narození	28. 8. 1749
Místo narození	Frankfurt nad Mohanem (Německo)
Úmrtí	22. 3. 1832
Místo úmrtí	Výmar (Výmar)
Povolání	Geolog‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 663-664
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137611

GOETHE, Johann Wolfgang, * 28. 8. 1749 Frankfurt nad Mohanem (Německo), † 22. 3. 1832 Výmar (Německo), básník, politik, amatérský přírodovědec

Syn Johanna Caspara G. (1710–1782) a Kathariny Elisabethy, roz. Textorové (1731–1808). Jako dítě měl soukromého učitele, 1765–68 studoval práva v Lipsku, pro nemoc studia přerušil, 1770 je dokončil ve Štrasburku. Krátce pracoval u říšského soudu ve Wetzlaru, od 1775 žil u dvora sasko-výmarských vévodů, kde působil jako jeden z ministrů tohoto státu. 1782 byl povýšen do šlechtického stavu, postupně se stále více věnoval jen literatuře. 1786–88 podnikl cestu do Itálie, v pozdějších letech si oblíbil cesty do Čech. S Christianou, roz. Vulpiusovou (1765–1816), měl pět dětí. G. se přátelil s J. G. Herderem a F. Schillerem. Byl pohřben ve Výmaru. Patří k vrcholným německým a světovým spisovatelům. Za jeho mistrovské dílo je považována rozsáhlá dramatická báseň Faust (1808, 1832), do češtiny poprvé přeložená J. J. Kolárem (1863).

G. šestnáctkrát pobýval v Čechách, kde strávil téměř tři roky života. Poprvé zajel do Karlových Varů 1785 a dva měsíce se tam věnoval botanice a geologii; cestu opakoval o rok později, 1795 a poté pravidelně každé léto 1806–13 (vyjma 1809). 1790 vystoupil na Sněžku v Krkonoších a navštívil Adršpašské skály. Oblíbil si Teplice a Františkovy Lázně a v závěru života Mariánské Lázně (1820–23), kde 1823 prožil milostné vzplanutí k mladičké Ulrice von Lewetzow. Během pobytů podnikal cesty do okolí, navštívil Cheb, Loket, Aš, Cínovec, Bořeň (u Bíliny), Hasištejn, Krásný Dvůr, Hřebeny (u Sokolova) a jiná místa.

V českém prostředí se významně zapsal také jako přírodovědec. Zabýval se botanikou, fyzikou, geologií a mineralogií; shromáždil sbírku téměř osmnácti tisíc nerostů. Seznámil se s českými učenci, např. s J. E. Purkyněm, J. Dobrovským nebo Kašparem ze Šternberka (stýkal se také se skladatelem V. J. Tomáškem, který zhudebnil několik jeho děl). G. popsal specifickou odrůdu živce, označovanou jako karlovarská dvojčata, zajímal se o původ lázeňských pramenů, a především o sopečné jevy; vyslovil později potvrzenou teorii o vulkanickém původu Komorní a Železné hůrky poblíž Chebu. Na jeho počest byl 1806 pojmenován nerost goethit. Jeho pobyty v severních a severozápadních Čechách připomínají četné pamětní desky, pomníky či místní názvy (Goethova skalka u Aše).

L: ADB 9, s. 413–448; NDB 6, s. 546–575; de.wikipedia.org (vše se soupisem díla a literatury); RSN 3, s. 429–430 (jako Göthe); OSN 10, s. 246–250; A. Kraus, G. a Čechy, 1896; E. Ludwig, G. 1–2, 1932; J. Urzidil, G. in Böhmen, 1932 (česky jako G. v Čechách, 2009); NGS, s. 704; H. Sturm, G. und Böhmen, in: Zwischen Frankfurt und Prag, München 1963, s. 133–155; R. Friedenthal, G. Jeho život a jeho doba, 1973; (šs), G., in: Kdo byl kdo – proslulí návštěvníci, 2001, s. 185–188; J. Babůrek, G. jako geolog v Čechách, in: Minerál 8, 2000, č. 2, s. 122–128; J. W. G. a Čechy = J. W. G. und Böhmen, E. Dittertová (ed.), 2004; P. Uhrbach, G. Fräulein in Böhmen. Ulrike von Levetzow, Markkleeberg 2009; O. Fejfar, Lázeňský host, geolog a výletník. Přírodovědná zkoumání J. W. G. během jeho pobytů v Čechách, in: Živa 59 (98), 2011, č. 6, s. LXXXIX–XCI; V. Gabrielová, Působení J. W. G. v západočeském regionu, 2013 (bakalářská práce, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita, Plzeň).

Jiří Martínek