GREGOR Antonín 1908–1986

	Antonín GREGOR
	;
Datum narození	9. 9. 1908
Místo narození	Staré Město (u Uherského Hradiště)
Datum úmrtí	7. 9. 1986
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 725. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136430

GREGOR, Antonín, * 9. 9. 1908 Staré Město (u Uherského Hradiště), † 7. 9. 1986 Praha, politik, diplomat

Narodil se v rodině zedníka Františka G., zakládajícího člena KSČ, a Heleny, roz. Grebeníčkové. Po maturitě na reálném gymnáziu absolvoval Právnickou fakultu MU v Brně (JUDr. 1935). Za studií byl členem DTJ a Komsomolu, 1928 vstoupil do KSČ, odkud 1934 přešel k sociální demokracii. Po vykonání vojenské služby pracoval od 1935 jako aspirant, poté auskultant a od 1939 jako soudce u okresního soudu v Uherském Hradišti, později u krajského soudu v Brně. Za protektorátu vstoupil do protinacistického odboje, působil např. jako spojka mezi komunistickými a nekomunistickými skupinami na jižní Moravě.

Po skončení války se vrátil do KSČ. 1945–46 byl veřejným žalobcem na státním zastupitelství v Uherském Hradišti (v této funkci se angažoval při tamním mimořádném lidovém soudu). 1946–48 vykonával mandát poslance Ústavodárného národního shromáždění za volební kraj Zlín (okres Hodonín); byl předsedou jeho právního a ústavněprávního výboru. 1948–54 byl za stejný obvod poslancem Národního shromáždění. V lednu 1948 se stal členem komise ÚV KSČ pro dopracování pravomocí slovenských národních orgánů v připravované Ústavě 9. května.

V únoru 1948 převzal úřad ministra zahraničního obchodu v „doplněném“ kabinetu K. Gottwalda, který si podržel i v následující vládě A. Zápotockého. Ve funkci se 1949 (společně s R. Slánským) zúčastnil založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v Moskvě. Podílel se 1950 na uzavření československo-sovětské obchodní smlouvy a postupné reorientaci československého zahraničního obchodu na země východního bloku. S manželkou Věrou patřil k osobním přátelům R. Slánského a jeho ženy Josefy. Po Slánského zatčení sepsal v prosinci 1951 pro K. Gottwalda obsáhlou výpověď o jejich vzájemných stycích. Dostal se do hledáčku StB, která o něm vyslýchala řadu uvězněných funkcionářů (mezi nimi jeho bývalé náměstky E. Löbla a později popraveného R. Margolia). Po procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem byl G. v prosinci 1952 odvolán z funkce ministra a donucen k rezignaci na členství v ÚV KSČ, od zatčení ho snad uchránil Gottwaldův zásah.

1953–54 pracoval jako vedoucí finančně-ekonomické správy ministerstva spravedlnosti. 1954 byl převeden do diplomatických služeb. Začínal jako úředník v asijském odboru MZV, 1955–57 působil jako velvyslanec v Číně. 1957 byl krátce náměstkem, poté 1957–67 prvním náměstkem ministra zahraničí V. Davida, kterého v řízení úřadu často zastupoval. 1967–70 vykonával funkci velvyslance v Polsku. 1968 ve svých relacích objektivně zachytil polskou reflexi pražského jara; informoval o rostoucím znepokojení vedení Polské sjednocené dělnické strany nad událostmi v Československu, přijímal protestní nóty odsuzující psaní československého tisku o protirežimních protestech v Polsku. Po návratu z Varšavy odešel do důchodu. Pohřben je ve Starém Městě (u Uherského Hradiště).

Zdeněk Doskočil

Dílo

Význam SSSR pro naše hospodářství a hospodářská spolupráce se zeměmi s plánovaným hospodářstvím, 1949; Zahraniční obchod, 1949.

Literatura

K. Kaplan, Československo v RVHP 1949–1956, 1995, rejstřík
Mezinárodní souvislosti československé krize 1967–1970 (prosinec 1967 – červenec 1968, červenec – srpen 1968, září 1968 – květen 1970), J. Vondrová – J. Navrátil (eds.), Prameny k dějinám československé krize v letech 1967–1970, díl 4/1–3, 1995–1997, rejstřík
K. Kaplan, StB o sobě. Výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka, 2002, rejstřík
Polsko a Československo v roce 1968, P. Blažek – Ł. Kamiński – R. Vévoda (eds.), 2006, rejstřík
I. Margolius, Praha za zrcadlem, 2007, rejstřík
Č. Jeřábek, V zajetí stalinismu. Z deníků 1948–1958, 2008, s. 111, 192
K. Kaplan, Kronika komunistického Československa. Klement Gottwald a Rudolf Slánský, 2009, rejstřík
F. Štverák, Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992), 2010, s. 372
J. Rychlík, Češi a Slováci ve 20. století, 2012, s. 310
J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 334–335 (s chybným datem narození)
https://cs.wikipedia.org (stav k 13. 5. 2016)
http://www.slovacko.cz/osobnost/407/ (stav k 13. 5. 2016).

Prameny

MZA, Brno, sb. matrik, řkt. f. ú. Staré Město (u Uherského Hradiště), matrika narozených 1904–1908, sv. VII, fol. 187
Archiv Ministerstva zahraničních věcí, Praha, osobní spis.

Reference