HAIS Josef Jan Evangelista 1829–1892

Josef Jan Evangelista HAIS
Narození	9. 2. 1829
Místo narození	Budětice (u Sušice)
Úmrtí	27. 10. 1892
Místo úmrtí	Chrast (u Chrudimi)
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 70-71
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46741

HAIS, Josef Jan Evangelista, * 9. 2. 1829 Budětice (u Sušice), † 27. 10. 1892 Chrast (u Chrudimi), královéhradecký biskup

Gymnázium a teologická studia absolvoval v Českých Budějovicích, kde ho 1851 vysvětil na kněze biskup J. V. Jirsík. Krátce působil jako kaplan v Blovicích na Plzeňsku. Dále studoval bohosloví ve Frintaneu ve Vídni (1857 ThDr.). Byl profesorem a od 1871 rektorem bohosloveckého učiliště v Hradci Králové, 1873 se stal sídelním kanovníkem. 1875 byl jmenován a vysvěcen biskupem královéhradeckým. Z toho titulu zasedal jako poslanec virilista v českém zemském sněmu. V rámci programu národní obrody založil diecézní Cyrilometodějskou jednotu, jež přispívala na nábožensko-mravní vzdělávání Čechů ve Vídni v českém jazyce. Poté co 1886 hodlal zavést české bohoslužby a později také vystavět kostel pro českou menšinu, se v Trutnově dostal do konfliktu s tamními Němci; jeho „protiněmecká“ politika se dokonce probírala i na říšské radě, kdy na H. obranu vystoupil mladočeský politik K. Adámek. H. odmítal liberalismus a podílel se na vzniku Jednoty diecéze královéhradecké. Získal řadu titulů a vyznamenání: byl držitelem velkokříže Řádu Františka Josefa, domácím prelátem Jeho Svatosti papeže Lva XIII. či rytířem papežského Řádu Hrobu Božího Jeruzalémského. Město Hradec Králové ho 1891 jmenovalo čestným občanem.

V Hradci Králové otevřel 1881 ústav pro vzdělávání hluchoněmých zvaný Rudolfinum, jemuž věnoval více než sto tisíc zlatých. Založil opatrovnu dětí v Chrasti (u Chrudimi), organizoval rozsáhlou přestavbu tamního zámku, který sloužil jako letní biskupské sídlo. České koleji v Římě zakoupil letní sídlo v Trevi za třicet tisíc zlatých. Do Králíků uvedl redemptoristy a zasloužil se o opravu tamního kláštera poškozeného požárem, 1885 stál u zrodu poutního místa na Mariánské hoře u Lanškrouna. Dostavěl hradecké diecézní sídlo, které rozšířil o nové křídlo pro Trauttmansdorffskou knihovnu, a upravil seminární kostel sv. Jana Nepomuckého, jehož výzdoba byla provedena ve stylu tzv. beuronské školy. Zasloužil se také o rekonstrukci kostelů a kaplí v celé diecézi.

Pohřben byl v Chrašicích (Chrast). Místo smutečních věnců byla uspořádána sbírka na dostavění hradecké katedrály sv. Ducha. Jeho pozůstalost připadla katedrále, Rudolfinu a sirotčinci.

D: Die Thorheit des modernen Unglaubens. Ein Beweis für das Dasein Gottes, 1868.

L: OSN 10, s. 747; MSN 3, s. 29; KSN 4, s. 607; K. Adámek, Památce biskupa dra J. J. H., 1910; BOS 5, s. 71–72; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 58; J. Croÿ, Královéhradečtí biskupové a jejich rezidence, 2014, s. 205–217; Čáňová, s. 27; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 93–95; Z. Srp, Královéhradecké biskupství, 2005, s. 86–89.

P: V. Petera, Géniové církve a vlasti (dostupné z: https://www.cdct.cz/petera, stav k 21. 2. 2017).

Eva Novotná