HAJNIŠ František 1815–1885

František HAJNIŠ
Narození	31. 3. 1815
Místo narození	Vamberk
Úmrtí	27. 12. 1885
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Významný představitel obecní správy‎ Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 102
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46770

HAJNIŠ, František (též HAGNISS), * 31. 3. 1815 Vamberk, † 27. 12. 1885 Praha, spisovatel, úředník

Patřil k předbřeznové generaci českých obrozenců, kteří utvářeli základy národního kulturního, společenského i politického života především v první polovině 19. století. Získal poměrně rozsáhlé vzdělání. Od 1824 navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, poté pokračoval ve studiu filozofie a práv na pražské univerzitě. Už v mládí se v rodišti zapojil do veřejného kulturního dění jako divadelní ochotník. Před revolucí 1848 se v Praze proslavil organizací společenské zábavy a merend zejména v Měšťanské besedě. Svůj literární talent uplatňoval také prostřednictvím kratších příspěvků, veršování, vtipů a humorných příběhů (Mlynářský krajánek, in: Květy 1834). Jeho texty nesledovaly většinou politické cíle, chtěly pobavit, případně zesměšnit některé lidské slabosti a pěstovat také český jazyk. Spolu s přáteli Františkem Jaromírem Rubešem a Václavem Filípkem vydával 1842–47 časopis Paleček, milovník žertu a pravdy, který mu získal popularitu. Literární příspěvky vydával také v časopisech Květy a Vesna. Používal často pseudonymy, např. Paleček První, Starý Švingulant, František Zdobnický. Některé básně a prózy vydal i knižně. 1841 to byla sbírka Trnky, 1849 Besední čtení, 1853 Kopřivy, 1859 Krotké znělky didakticko-humoristického obsahu od Františka Zdobnického, 1863 Povídálek. Štěbetálkův kamarád. Jeho literární činnost, která se soustředila zhruba do dvou dekád, čtyřicátých a padesátých let 19. století, se dotkla také dramatické tvorby, 1862 uvedl český soubor ve Stavovském divadle jeho adaptaci francouzské divadelní hry Chorista aneb Čtverákovský z Žertovic s hudbou Viléma Blodka. Později už H. nepublikoval, s výjimkou vzpomínkového příspěvku Staří formanové pro obnovený časopis Paleček (1885). Od 1840, kdy získal místo na poště, se svědomitě věnoval tomuto občanskému povolání (1853–58 působil ve Štýrském Hradci). Úřednická kariéra, která mu přinesla postup, jistotu a rodinné zázemí, jeho humoristickému dílu příliš nepřála a pro českou společnost druhé poloviny 19. století byly jeho vtipy už bezzubé. Zemřel po několikaleté nemoci. Pohřben byl v Praze na Olšanských hřbitovech. Ve Vamberku je na jeho rodném domě umístěna pamětní deska. H. dílo, zčásti zapomenuté, připomínal jeho syn Ladislav H. (1849–1889), technik, odborný publicista a popularizátor vědy; otce však příliš dlouho nepřežil.

L: Prager Tagblatt 29. 12. 1885; LČL 2/1, s. 35–36 (se soupisem díla a literatury); ÖBL 2, s. 156 (také Ladislav); J. Král, F. H. Vzpomínka životopisná, in: týž, Památník ochotnického divadla ve Vamberku, 1903, s. 65–66; M. Laiske, Pražská dramaturgie 2, 1974, s. 180 (Chorista); Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 109; M. Ešnerová, Humor a satira tří opomíjených autorů 19. století, 2006 (diplomová práce, Pedagogická fakulta UK, Praha), passim.

P: DÚ, Praha, knihovna, text Postní rozjímání na hrobě nebožtíka Masopusta (1872).

Pavla Vošahlíková