HAMPL Jan 1895–1970

Jan HAMPL
Narození	26. 10. 1895
Místo narození	Týnec nad Labem
Úmrtí	26. 10. 1970
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Odborník rostlinné výroby‎ Odborník živočišné výroby‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 152-153
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46812

HAMPL, Jan, * 26. 10. 1895 Týnec nad Labem, † 26. 10. 1970 Brno, agrochemik, pedagog

Syn Františka H. (1866–1938) a Ludmily H. (1875–1926), bratr Františka H. (1901–1977). Maturoval 1914 na reálném gymnáziu v Kutné Hoře, 1918 absolvoval obor technická chemie na ČVUT v Praze (Dr.techn. 1920, Ing. 1923). 1919–48 pracoval jako biochemik ve Výzkumném ústavu zemědělském, 1948–49 v zemském Ústavu pro zvelebování živností, 1950–52 v  Kovotechně v  Brně. Specializoval se na agrochemickou problematiku, současně působil jako soudní znalec v oboru chemie a chemické technologie, věnoval se zejména škodám způsobeným průmyslovými exhaláty, vypracoval postup jejich zjišťování (Metodika určování škod způsobených exhalacemi průmyslových závodů se stanoviska soudně-chemického se zvláštním zřetelem k poměrům revíru ostravsko-karvinského, 1925). Později se zabýval mléčným kvašením řepných odřezků, navrhl metodu dvojité refrakce při selekčním výběru krmné řepy (stanovení dřevnatosti bulvy). Analyzoval průmyslová hnojiva (zavedl originální metody na rozeznávání příbuzných druhů různé provenience ap.). Řešil otázky výroby syntetického čpavku, podílel se na založení průmyslu dusíkatých hnojiv v Ostravě.

Od 1952 žil a pracoval na Slovensku, nastoupil jako odborný asistent na nově založenou Vysokou školu zemědělskou v Nitře, 1954 se habilitoval a 1965 byl jmenován profesorem. Přednášel fyzikální chemii, agrochemii a biochemii, současně od 1953 vedl chemickotechnologickou katedru a 1956–61 katedru biochemie. Zastával akademické funkce, 1954/55 byl proděkanem Agrochemické fakulty, 1956–58 prorektorem Vysoké školy zemědělské a členem její vědecké rady. Zároveň po 1952 externě přednášel cereální chemii a technologii na katedře technologie glycidů Potravinářské fakulty VŠCHT v Praze. Ve vědecké práci se zaměřil na problematiku fosforečných hnojiv a jejich působení na půdu, vlivu na výnosy a kvalitu plodin. Teoretické poznatky shrnul do doktorské disertační práce, kterou obhájil 1964 (DrSc.). Zabýval se také agrochemickými aspekty výživy nejdůležitějších plodin (pšenice, ječmen, kukuřice, cukrová řepa ad.), dynamikou živin v půdě, biologickým dočisťováním vod ap. 1967 odešel do důchodu.

H. rozsáhlá publikační činnost zahrnuje vysokoškolské učebnice a učební texty Agrikultúrna chémia, Fyzikálna chémia (obě 1954), Agrochémia, Fyzikálna a koloidná chémia (obě 1956), Cereální chemie a technologie (1970), dále studie v odborných časopisech a sbornících Acta fytotechnica Universitatis agriculturae, Poľnohospodárstvo, Rostlinná výroba, Sborník VŠP v Nitre aj. H. byl členem ČSAZ a Československé společnosti chemické při ČSAV.

D: výběr, vysokoškolské učebnice: Agrochemie, Úvod do studia chemie užité v rostlinné výrobě, 1959 (s F. Duchoněm); Biochémia rastlín, Bratislava 1963 (spoluautor). Studie: Chemizmus fosforečného hnojenia, in: Poľnohospodárstvo 2, 1955, s. 345–358; Výsledky poľných a nádobových pokusov s novým preparátom superfosfátu, in: tamtéž 9, 1962, s. 97–108 (s J. Bízikem a J. Moravčíkem); Príspevok ku štúdiu sorpcie a uvoľňovania fosforu na hnedozemi a podzolovanej pôde, in: Rostlinná výroba 9, 1963, s. 1209–1216 (spoluautor); Príspevok k štúdiu Bearovej konštanty, in: Sborník Vysokej školy poľnohospodárskej v Nitre 9, 1964, s. 83–88 (se Š. Masarykem a J. Bízikem); Stanovenie obsahu draslíka v pôde rádiometrickou metódou, in: tamtéž, s. 131–136 (spoluautor); Presnejšie stanovenie prístupnej kyseliny fosforečnej v pôde ako podklad pre určenie dávky superfosfátu, in: tamtéž, s. 149–154 (s A. Markem); Príspevok k štúdiu vzťahov medzi pomerom živín NPK a úrodou zrna ozimnej pšenice, in: Acta fytotechnica Universitatis agriculturae 17, 1968, s. 111–122 (s Ľ. Vnukem a V. Benkem); Kinetika nitrifikácie. Vplyv teploty, in: Poľnohospodárstvo 15, 1969, s. 306–323 (se Š. Kocúrikem); Štúdium vzťahov medzi zmenami osmotického potenciálu pôdneho roztoku a bunkovej šťavy kukurice a pšenice vplyvom hnojenia stupňovanými dávkami hnojív, in: tamtéž 16, 1970, s. 310–319 (s J. Bízikem).

L: nekrolog, in: Poľnohospodárstvo 17, 1971, č. 1, s. 3–5; Agrochémia 11, 1971, č. 3, s. 95; ESL 2, s. 222; SBS 2, s. 277; MSB 1, s. 191–192; ČBS, s. 188; Významné osobnosti Nitry, Nitra 1998, s. 55–56; Tomeš 1, s. 409; BLS 3, s. 333–334.

Ľudmila Ďuranová