HAVRÁNEK František 1887–1964

	František HAVRÁNEK
	;
Datum narození	13. 6. 1887
Místo narození	Čelechovice na Hané (u Prostějova)
Datum úmrtí	18. 12. 1964
Místo úmrtí	Važec (Slovensko)
Povolání	Geolog‎; Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 368. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47063

HAVRÁNEK, František, * 13. 6. 1887 Čelechovice na Hané (u Prostějova), † 18. 12. 1964 Važec (Slovensko), malíř, grafik, speleolog, publicista

Syn továrníka Josefa H. a Františky, roz. Podivinské. Po studiích na výtvarných akademiích ve Vídni, v Mnichově, Paříži, Londýně, Berlíně a v Drážďanech absolvoval studijní cesty do Francie, Švýcarska, Polska a Itálie, kde se seznámil s tvorbou starých mistrů. Studoval také hudbu a filozofii. 1907 navštívil Tatry a o svých dojmech vydal knížku Vzpomínky z Tater. Vysoké Tatry se vedle Hané a Valašska staly celoživotní inspirací jeho umělecké tvorby, především po vzniku ČSR 1918, kdy se přestěhoval do liptovské obce Važec. 1921 vytvořil sérii perokreseb Važecké chalupy, akvarely, oleje, tempery a grafiky, ve kterých zachytil typickou krajinu (Na poli, 1922; Pod Kriváňom, 1924; Jeseň vo Važci, 1928; Drevenica vo Važci, 1930). V letech 1913–23 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských, podporoval kontakty českých, slovenských a polských umělců žijících pod Tatrami, 1923 se stal členem polského výtvarného svazu Sztuka Podhalańska. 1923 se zasloužil o vznik Tovarišstva výtvarných umelcov Tatran (s českými malíři V. Hohausem, J. Jeřábkem, J. Kobzánem a J. Kučerou) a jako jeho člen se podílel na kolektivních výstavách v Košicích, Ostravě aj. Věnoval se též fotografii, zachovaly se H. autoportréty ve važeckém kroji, snímky před jeskyní, u auta a v letadle (vlastnil vyřazený vojenský dvojplošník, pořádal vyhlídkové lety přes Vysoké Tatry). Vzácné jsou především jeho záběry Važce před a po požáru 1931, při kterém vyhořela takřka celá vesnice, a záběry z Važecké jeskyně a tatranské přírody (v majetku Podtatranského muzea v Popradu). Některé fotografie byly použity v publikaci M. Hybenové Važec v obrazoch (2018). Uveřejňoval články o umění a tatranském kraji v časopisech, zasloužil se o vydání monografie Joži Uprky (1921). Inicioval vybudování výstavního pavilonu na Štrbském Plese (pozdější Tatranská galéria v Novém Smokovci), sbíral přírodniny, zapisoval lidové písně a obyčeje, projektoval dřevěnou architekturu. Významná byla jeho speleologická činnost, 1921 objevil, prozkoumal a zpřístupnil prostory ve Važecké jeskyni (1948–52 byl jejím správcem), výsledky bádání publikoval v knize Važecká jeskyně a její kras (1933). 1928 navštívil a orientačně prozkoumal prostory Dobšinské ledové jeskyně a publikoval studii Ledová jeskyně dobšinská a můj výzkum její zimotvorné záhady.

Anna Šourková

Literatura

Vysoké Tatry 4, 1965, č. 2, s. 15
13, 1974, č. 4, s. 30
Výtvarný život 22, 1977, č. 9, s. 35
B. Choma, Hornoliptovský panteón, Liptovský Hrádok 1993, s. 57n.
Z. Radwańska-Paryska – W. H. Paryski, Wielka encyklopedia tatrzańska, Poronin 1995, s. 402
J. Abelovský – K. Bajcurová, Výtvarná moderna Slovenska, Bratislava 1997, s. 320
I. Bohuš, České stopy ve Vysokých Tatrách 13, in: Česká beseda 4, 1998, č. 4, s. 11
Slovník výtvarníkov Liptova, Liptovský Mikuláš 2001, s. 41
Tatry 42, 2003, č. 1, s. 30
Podtatranské noviny 48, 2007, č. 26, příloha Ozveny, č. 6, s. 3
OSND 2/2, s. 1054
SBS 2, s. 300–301
BLS 3, s. 389–390
SČSVU 3, s. 108
Toman 1, s. 309
Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 393
https://cs.isabart.org/person/3937 (stav k 20. 11. 2019).

Reference