HEZKÁ Božena 1898–1988

Božena HEZKÁ
Narození	17. 12. 1898
Místo narození	Třeboň
Úmrtí	2. 11. 1988
Místo úmrtí	Domažlice
Jiná jména	Rožďálová
Povolání	Etnograf‎ Hudební interpret‎ Sběratel nebo upravivatel lidových písní‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 583-584
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/68597

HEZKÁ, Božena (roz. Rožďálová), * 17. 12. 1898 Třeboň, † 2. 11. 1988 Domažlice, klavíristka, pěvkyně, pedagožka, propagátorka Chodska

Pocházela z rodiny lékaře Jana Rožďála a klavírní učitelky Johany, roz. Petersové. V pěti letech ztratila otce a s matkou se přestěhovala do Českých Budějovic. Základy hudebního vzdělání získala od matky, později navštěvovala hudební školu v Českých Budějovicích (mj. studovala u Otakara Jeremiáše), zpívala též v pěveckém spolku Foerster. 1915 maturovala na dívčím lyceu, poté absolvovala učitelský ústav a působila na Jeremiášově hudební škole. Klavíru se dále věnovala u Adolfa Mikeše na mistrovské škole Pražské konzervatoře; 1917 vykonala mistrovskou zkoušku. Jako sopranistka se zdokonalovala u Gustava Svojsíka, Elly Noëmi-Koppové a Marie Gärtnerové, státní zkoušku ze zpěvu složila 1933.

Po sňatku se stavitelem Ing. Josefem Hezkým (1922) se přestěhovala do Domažlic, kde se manželům narodily dvě děti. H. vyučovala zpěv a klavír, ve městě pořádala se svými žáky hudební večery a vystupovala na sólových koncertech. Na Chodsku poznala hudebního skladatele a sběratele Jindřicha Jindřicha, s nímž ji pojila nejen spolupráce, ale také celoživotní přátelství. H. interpretovala jeho umělé i lidové písně, společně koncertovali čtyřručně na klavír. Během německé okupace tak posilovali národní sebevědomí, a to v době, kdy manžel H. byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století oba umělci absolvovali více než dvě stě společných koncertů. Spolupracovali také s rozhlasem. H. pomáhala Jindřichovi s vydáváním jeho hudebního a národopisného díla, s korespondencí a inventarizací předmětů v jeho muzeu. Skladatel jí připsal tři řady chodských tanců.

Na Jindřichův popud 1937 H. převzala jako sbormistryně domažlický ženský pěvecký sbor spolku Čerchovan, od 1939 vedla také jeho sbor mužský a smíšený. Těleso vystupovalo nejen na koncertech, ale i při dalších příležitostech, jeho repertoár tvořily převážně skladby J. Jindřicha a chodské lidové písně. H. stála u zrodu dětského sboru Čerchovánku a ženského vokálního Chodského tria. 1998 jí město Domažlice udělilo čestné občanství in memoriam.

L: HS 1, s. 432; A. Špelda, Hudební místopis Domažlicka, 1977, s. 172; Z. Stárek, Slovník českých sbormistrů 1, 1982, s. 325; (vor), Dvojí jubileum B. H., in: Domažlický deník 2. 11. 1998, s. 10; Almanach. Čerchovan 1901–2001, 2001, s. 15; J. Hezký, 115. výročí narození B. H., in: Domažlický deník 31. 10. 2013, s. 10; A. Skalová, B. H. Rožďálová, in: Vítaný host v Plzeňském kraji, 2017, č. 3, s. 28–29; https://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 4. 2020).

Monika Filipová