HLÁVKOVÁ Zdeňka 1843–1902

	Zdeňka HLÁVKOVÁ
Datum narození	18. 2. 1843
Místo narození	Nymburk
Datum úmrtí	29. 3. 1902
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Mecenáš‎; Mecenáš nebo organizátor hudebního života‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 661. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58301

HLÁVKOVÁ, Zdeňka (roz. Havelková), * 18. 2. 1843 Nymburk, † 29. 3. 1902 Praha, zpěvačka, klavíristka, mecenáška

Dcera spisovatele, právníka a poslance Matěje Pěvoslava Havelky (1809–1892) a Rozalie, roz. Červinkové. Od dětství se věnovala hudbě, od 1852 u hudebního skladatele P. Michaela Jana Pavla Martinovského v Rakovníku, od 1856 u regenschoriho Františka Gregory v Písku, kde absolvovala vyšší dívčí školu, první svého druhu, kterou spoluzakládal její otec. Od 1863 navštěvovala Pivodovu pěveckou školu v Praze. Její hudební nadání, šetrnost i štědrost se formovaly v prostředí českých vlastenců: otec se v Nymburku přátelil s Boženou Němcovou a s H. kmotrem Janem Dlabačem. Jeho dcera Kateřina Dlabačová, provd. Emlerová, se stala její celoživotní přítelkyní.

H. patřila se sestrou, operní pěvkyní Miloslavou Havelkovou (1847–1878), k zakládajícím členkám Amerického klubu dam. Společně vystupovaly v měšťanských salonech a na veřejnosti. Obě vedly koncert ženského pěveckého sboru během slavnostního odhalení pomníku Boženy Němcové v Praze na Žofíně (6. června 1869). H. navázala přátelství s Josefou Náprstkovou. Převzala vedení ženského sboru v Americkém klubu dam, působila jako korepetitorka, učila zpěv a cizí jazyky. Mluvila francouzsky, rusky, německy, italsky a anglicky. 1868–95 zpívala v dvorní kapli císaře Ferdinanda a královny Anny na Pražském hradě a v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. Podporovala Antonína Dvořáka a některé jeho skladby poprvé provedla jako doprovazečka s Annou Dvořákovou, Annou Richterovou (Moravské dvojzpěvy) nebo s houslistou Josefem Klimešem (Sonáta F dur, obě Chrudim 1880).

Talentovaná H., povýšená do rytířského stavu v rámci nobilitačního řízení svého otce, dlouho nenalezla partnera. 1885 byla představena ovdovělému Josefu Hlávkovi (1831–1908) v jeho vídeňském saloně a následujícího roku se za něj v Praze provdala. Vytvářela mu oporu a zázemí a přesvědčila ho, aby se přestěhoval z Vídně do Prahy. Směrovala ho k větší podpoře hudby a organizovala vystoupení v domácím salonu. Musela se však zároveň vyrovnávat s postavením jeho druhé manželky nebo čelit napjatým vztahům nejen s manželovou matkou Annou, ale i s jeho někdejší tchyní Josefou Čermákovou. Jejich nařčení o snaze H. získat Hlávkovo dědictví pro osiřelého syna své sestry Karla Pippicha-Havelku (1875–1895) se odrazily v jejím deníku, stejně jako zmínky o konfliktu, zda studentu práv Karlovi umožnit zvýhodněné ubytování v Hlávkově domě ve Vodičkově ulici. Její zájem postarat se o svého synovce se u manžela nesetkal ani se solidaritou, ani s empatií; Karel však záhy zemřel na chrlení krve a zánět plic. Chabou náplastí se pro ni stala stavba zahradního (tzv. Zdenčina) altánku v Lužanech.

Přesto H. manžela aktivně podporovala, zastupovala ho ve vyřizování korespondence, vedla domácnost, hospodařila na lužanském zámku, v zahradě a sadu. Vedle něho, jako patrona a prezidenta ČAVU s autoritářskými sklony, stěží mohla uplatnit vlastní mecenát; pod záznamy její dobročinnosti je často uvedeno Hlávkovo jméno. Zvala do Lužan umělce, zprostředkovala manželovi kontakt s hudebníky a skladateli, např. na Antonínem Dvořákem, s nímž čtyřručně hrála na klavír během pátků v Hlávkově salonu. 11. 9. 1887 při příležitosti zasvěcení zámecké kaple P. Marie zpívala altové sólo na premiéře Dvořákovy Lužanské mše D dur. Zasloužila se o podporu zahraničních turné Českého kvarteta. Vedla umělce k vzájemné spolupráci, např. Josefa Suka s Juliem Zeyerem, na její podnět Suk zkomponoval hudbu k Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena. Zeyer, který jí byl svou tvorbou a introspekcí povahově blízký, jí dedikoval prózu Aleksej, člověk boží. Splněným snem se pro ni roku 1900 stala návštěva Světové výstavy v Paříži, kde byl vystaven Hlávkův portrét od Vojtěcha Hynaise. Zemřela po dlouhé nemoci a své úspory odkázala ČAVU a vzdáleným příbuzným. Byla pochována v Přešticích.

Tomáš W. Pavlíček

Dílo

Julius Zeyer, Listy třem přátelům. Paní Z. H., Otakaru Červenému a Janu Voborníkovi, edice Paměti, sv. 10, J. Voborník (ed.), 1938.

Literatura

nekrolog: (Dávná přítelkyně), Z. H., in: Ženské listy 1. 5. 1902, s. 91–92
OSN 10, s. 984
HS 1, s. 442
A. Lodr, Josef Hlávka. Český architekt, stavitel a mecenáš, 1988, passim
J. Pokorný, Odkaz Josefa Hlávky. Historie České akademie věd a umění, Hlávkových studentských kolejí, Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, jakož i Národohospodářského ústavu, 2005, passim
Tomáš W. Pavlíček, Formování kulturního mecenátu Josefa Hlávky v souvislosti s komunikačními strategiemi v osobní korespondenci, 2011
D. R. Beveridge, Z. a Josef Hlávkovi – Anna a Antonín Dvořákovi. Přátelství dvou manželských párů a jeho plody v českém a světovém umění, 2012
M. Kuna, Antonín Dvořák. Reflexe osobnosti a díla. Lexikon osob, 2017, s. 216–218
K. Regnerová, Životopis Z. H. (1843–1902), 2018 (se soupisem další literatury a pramenů
magisterská diplomová práce, FF JČU, České Budějovice).

Prameny

LA PNP, Praha, fond Havelka, Matěj, kart. č. 1, složka Básně, soubor Matce. Verše, které předčítaly dcery Miloslava a Zdenka v letech 1854–1856
fond Josef Hlávka, složka H. Z.
fond Adolf Heyduk, Korespondence přijatá – J. Hlávka, Z. H.
fond Karel Mattuš, Kp – Z. H.
fond Julius Zeyer, Korespondence odeslaná – Z. H., Korespondence cizí – Z. H. Boženě Frídové, Josef V. Sládek Z. H.

Reference

Bibliografie dějin českých zemí
A <code>unique_value_constraint</code> constraint is assigned to the "ID NK ČR AUT" property which only permits unique value assignments and the jk01041271 value annotation was already found to be annotated in the "HAVELKOVÁ Zdeňka 1850" subject.
A <code>unique_value_constraint</code> constraint is assigned to the "ID Wikidata" property which only permits unique value assignments and the Q95070576 value annotation was already found to be annotated in the "HAVELKOVÁ Zdeňka 1850" subject.