HLAVNIČKA Josef 1897–1943

Josef HLAVNIČKA
Narození	30. 1. 1897
Místo narození	Lomnice nad Popelkou
Úmrtí	24. 5. 1943
Místo úmrtí	Zdounky (u Kroměříže)
Povolání	Hospodářství - ostatní‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 661-662
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143758

HLAVNIČKA, Josef, * 30. 1. 1897 Lomnice nad Popelkou, † 24. 5. 1943 Zdounky (u Kroměříže), manažer

Syn Čeňka H. Absolvoval tříletou textilní odbornou školu v rodišti. Poté pracoval jako mistr, úředník a disponent u východočeských textilních firem Sochor v Náchodě, Hernych v Ústí nad Orlicí a Svoboda v Lomnici nad Popelkou. Za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě. Po návratu z fronty nastoupil k firmě Baťa jako úředník ve skladu, později působil v nákupním oddělení a jako vedoucí výpravny. V podniku se seznámil s Marií Baťovou (1903–1954), sestrou Tomáše (nevlastní) a Jana Antonína Bati, s níž se 1924 oženil; manželé měli dceru Marii a syny Josefa, Jiřího a Jana.

Po sňatku stoupal ve firemní hierarchii (s výjimkou 1928, kdy koncern pro neshody s Tomášem Baťou na několik měsíců opustil). Ve druhé polovině dvacátých let stál v čele nákupního oddělení. Na počátku třicátých let, kdy Baťa začal rozvíjet vlastní textilní výrobu, byl H. vyslán do Velké Británie, aby se seznámil s tamní textilní produkcí a obchodováním na burze. Od 1931 řídil výstavbu komplexu továren a dalších objektů v Baťově (Otrokovice), na sklonku 1935 byl po smrti Rudolfa Gerbece jmenován členem správní rady Baťa, a. s. Po nacistické okupaci českých zemí a odchodu J. A. Bati do zahraničí se 1939 stal spolu s Dominikem Čiperou a Hugem Vavrečkou členem vedení firmy. Od téhož roku držel malou část akcií Baťova koncernu. Ve Zlíně-Mokré si dal postavit vilu podle plánů Vladimíra Karfíka. Dlouhodobě se zajímal o zemědělství. Zakoupil statek se zámkem ve Zdislavicích (č. o. Troubky-Zdislavice /u Kroměříže/) a vybudoval tam vzorové hospodářství zaměřené na chov dobytka. Zahynul spolu se zemědělským odborníkem Edvardem Reichem při automobilové nehodě s vlakem u osady Olšina. Pohřben byl na Lesním hřbitově ve Zlíně. Vdova Marie odjela s dětmi po 1945 za bratrem J. A. Baťou do Brazílie, kde zemřela.

L: V. Karfík, Architekt si spomína, Bratislava 1993, s. 104–105; J. Vaňhara, Příběh jednoho muže a jednoho města, 1994, s. 178–180; Z. Pokluda, Baťovi muži, 2012, s. 68–71; D. Kolumber, Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce: vybrané právní aspekty, 2014 (rigorózní práce, PF MU, Brno), s. 22–23, 27, 35, 74, 93, 98, 121, 135; cs.wikipedia.org (stav k 7. 2. 2022); https://batastory.net/cs/milniky/josef-hlavnicka (stav k 3. 3. 2022); https://zlin.estranky.cz/clanky/spolupracovnici/josef-hlavnicka.html (stav k 3. 3. 2022); https://www.cesky-dialog.net/clanek/7652-cesi-ve-svete-pribehy-z-jizni-ameriky/ (vzpomínky dcery Marie, provdané Hadži Antić; stav k 7. 2. 2022).

P: MZA, pobočka Zlín, fond Baťa, a. s., II/2, ev. č. 1021, inv. č. 13, poř. č. 13 (osobní karta).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslav Flieger