HODEK Gustav 1832–1917
| Gustav HODEK | |
| Datum narození | 12. 4. 1832 |
|---|---|
| Místo narození | Jihlava |
| Datum úmrtí | 20. 4. 1917 |
| Místo úmrtí | Pětipsy (u Kadaně) |
| Povolání |
Chemik nebo alchymista Potravinář |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 701–702. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143761 |
HODEK, Gustav, * 12. 4. 1832 Jihlava, † 20. 4. 1917 Pětipsy (u Kadaně), podnikatel v cukrovarnictví, vynálezce, chemik
Syn z rodiny hospodářského správce kláštera, rodina se 1836 přestěhovala do Prahy. H. do 1848 navštěvoval vyšší reálku, jako student se zúčastnil revoluce a byl studentským delegátem na Slovanském sjezdu. 1851 absolvoval pražskou polytechniku, studoval u chemika a průkopníka cukrovarnictví v Čechách Karla Josefa Napoleona Ballinga. 1853 nastoupil do cukrovaru v Postoloprtech, následující rok pracoval v chemické laboratoři cukrovaru na Zbraslavi (Praha), kde si rozšířil technické a zemědělské vzdělání. 1856–58 působil na Moravě v Židlochovicích a začal přispívat články do francouzských a německých odborných časopisů. 1857 založili Josef Lobkowicz a František Horský v Dolních Beřkovicích nový cukrovar, do něhož povolali H. jako ředitele. Prosperující podnik, na jeho doporučení vybavený moderními centrifugami na odstředění cukrové šťávy, se zakrátko zařadil k největším v monarchii. Během devíti let, kdy H. cukrovar řídil, jej vybavil moderním saturačním zařízením na odstranění kalu. S naspořeným kapitálem se poté osamostatnil, pronajal si thunovský velkostatek v Pětipsech, kde si postavil vlastní cukrovar; s omezenými finančními prostředky, jimiž disponoval, vybavil ho ve své době moderním zařízením. Neustále je zdokonaloval a vynalézal přístroje nové. 1868 instaloval lapač par v odparkách. H. rodina, kterou založil s Josefínou, roz. Wolfovou (1843–1900), bydlela od 1872 na pětipeském zámku.
H. se agilně podílel na organizaci spolkového života. 1854 vstoupil do Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách, 1868 založil Spolek cukrovarníků severních Čech a 1868–82 byl jeho prezidentem. 1876 patřil ke spoluzakladatelům Spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách a doživotně stál v jeho čele jako jeho předseda. Zasloužil se o podpůrný spolek cukrovarnických úředníků. 1882 byl na jeho podnět založen časopis hájící obchodní zájmy českého cukrovarnictví Prager Zuckermarkt. H. se rovněž podílel na cukrovarnické expozici na Zemské jubilejní výstavě v Praze 1891. Odborné příspěvky k otázkám výrobním a ekonomickým publikoval v cukrovarnických periodikách. Za své zásluhy se dočkal významných ocenění. Při příležitosti jeho šedesátých narozenin byla založena nadace na podporu vědeckého výzkumu v cukrovarnictví nesoucí H. jméno, byl jmenován čestným členem České chemické společnosti pro vědu a průmysl v Praze, 1897 ho za zásluhy císař František Josef I. nobilitoval s přídomkem ze Želevic. H. cukrovar fungoval do 1912, rodina na pětipeském velkostatku, který odkoupila, hospodařila až do 1948, kdy jí byl majetek znárodněn.
Tomáš Burda
Dílo
výběr: Pokrok v řepaření a pěstování semena burákového, 1882; Zur Zuckerkrise 1895, 1895; Zemědělec a cukrovarník, 1896; K otázce daně z cukru roku 1896, 1896; Otázka vývozních premií cukerních v roce 1898, 1898; Dvacet pět let (1867–1901) spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách, 1901.
Literatura
- J. V. Diviš, Příspěvky k dějinám průmyslu cukrovarnického v Čechách, 1891, s. 120–123 (foto)
- OSN 11, s. 428
- OSN 28, s. 579
- OSND 2/2, s. 1166
- ÖBL 2, s. 347 (s další literaturou)
- BL 1, s. 644
- GIÖ 6, s. 116
- Tomeš 1, s. 473
- B. Mansfeld, Z galerie českých techniků, 1925, s. 15–20 (foto)
- V. Volf, G. H., český podnikatel 2. pol. 19. století, in: Památky, příroda, život 35, 2003, č. 4, s. 5–16
- G. Hodek, G. H. (přechodně) rytíř ze Želevic, průmyslník, statkář, vlastenec a oběť renobilitační aféry, in: Heraldika a genealogie 40, 2007, č. 1–2, s. 117–121
- P. Simet, Cukrovarník G. H., in: Comotovia 2019: sborník příspěvků z konference, věnované 150. výročí železniční dopravy v Chomutově (1870–2020), 2020, s. 213–225
- cs.wikipedia.org (stav k 3. 3. 2022).
Reference