HODINA Franz 1877–1945

Franz HODINA
Narození	30. 11. 1877
Místo narození	Městečko Trnávka (u Moravské Třebové)
Úmrtí	10. 5. 1945
Místo úmrtí	Městečko Trnávka (u Moravské Třebové)
Povolání	Odborník rostlinné výroby‎ Odborník živočišné výroby‎ Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎ Významný představitel obecní správy‎ Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 705-706
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77754

HODINA, Franz, * 30. 11. 1877 Městečko Trnávka (u Moravské Třebové), † 10. 5. 1945 Městečko Trnávka (u Moravské Třebové), rolník, poslanec

Syn rolníka Franze H. a Josefy, roz. Schupplerové. Maturoval 1897 na gymnáziu v Moravské Třebové a dva roky poslouchal přednášky ve Vídni na technice. 1899–1906 sloužil v armádě, dosáhl hodnosti podporučíka. 1906 po smrti bratra převzal rodinné hospodářství. V česko-německém prostředí se už na počátku 20. století rozhodl pro intenzivní národně uvědomovací a protičeskou činnost. 1908 založil a předsedal korporaci zemědělců Treubund (Svaz věrnosti), potom byl členem představenstva a 1921–36 předsedou Organisation der deutschen Landwirte Mährens (Organizace německých zemědělců na Moravě). 1913–18 patřil mezi poslance moravského zemského sněmu za Konicko a Moravskotřebovsko a byl členem okresní a zemské školní rady. 1914 odešel na frontu, 1917–19 se léčil z válečného zranění, ochrnul na ruku. V meziválečné Československé republice se angažoval jako nacionalistický aktivistický funkcionář na čelných místech v Organizaci německých zemědělců na Moravě, v Nordmährenbund (Svaz severní Moravy), Deutscher Kulturverband (Německý kulturní svaz), od 1919 v užším zemském vedení Bund der Landwirte (Svaz zemědělců), 1920–25 předseda zemské organizace, od 1920 člen celostátního vedení, od 1923 jeho místopředseda). Od 1924 předsedal dozorčí radě Bund der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften (Svaz německých zemědělských družstev), 1928 byl zvolen delegátem Moravské zemědělské rady se sídlem v Brně, od 1934 intenzivně podporoval hnutí Konrada Henleina. Svaz zemědělců opustil a vstoupil do SdP.

Po parlamentních volbách 1925 a 1929 zasedal jako poslanec Národního shromáždění ČSR za Svaz zemědělců (mj. 1926 místopředseda čtyřiadvacetičlenného společného klubu Svazu zemědělců, Německé živnostenské strany a Maďarské národní strany, od 1933 předseda klubu) a poté od května 1935 do října 1938 ve stejném sboru za SdP a za jedenáctý volební kraj Brno. Tehdy byl zvolen do výborů branného, kulturního, rozpočtového, zemědělského, živnostensko-obchodního a parlamentní úsporné komise, hájil především zájmy zemědělců, které postihlo sucho, krupobití, dluhová nouze, ve své činnosti upřednostňoval Němce. Německá technika v Brně mu udělila čestný doktorát. Byl ženatý s Marií, roz. Steffanovou (1887–1966) z Radkova, manželství zůstalo bezdětné. V rodišti, kde 1938–45 vykonával úřad starosty, ho na konci druhé světové války ve dvoře hostince zlynčovali a zastřelili mladí rudí gardisté (některé prameny uvádějí, že spáchal sebevraždu).

L: Poslanecká sněmovna v II. volebním období, 1926, s. 78; Köpfe, s. 95–96; BL 1, s. 645; Balling 1, s. 410 (se soupisem literatury); Kolář Elity, s. 93; S. Sobieraj, Die nationale Politik des Bundes der Landwirte in der Ersten Tschechoslowakischen Republik, in: Menschen und Strukturen 12, Frankfurt a. M. 2002, s. 265; G. Strik, Tragické májové dny 1945 v Městečku Trnávce. Pokus o dokumentaci, 2005, zvl. s. 23–24; M. Trapl, Profesor Franz Spina, německý agrární aktivistický politik, in: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století, B. Rašticová (ed.), 2006, s. 89–95; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 259–260; cs.wikipedia.org (se soupisem literatury, stav k 10. 10. 2021).

Gustav Novotný