HODOVAL Josef 1852–1911

Josef HODOVAL
Narození	22. 5. 1852
Místo narození	Val (č. o. Provoz /u Dobrušky/)
Úmrtí	10. 1. 1911
Místo úmrtí	Szolnok (Maďarsko)
Povolání	Doprava, pošty, spoje‎ Voják nebo partyzán‎ Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 707
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69863

HODOVAL, Josef, * 22. 5. 1852 Val (č. o. Provoz /u Dobrušky/), † 10. 1. 1911 Szolnok (Maďarsko), voják, poštovní odborník, myslivecký publicista

Syn malého rolníka. Studoval na gymnáziích v Hradci Králové a Rychnově nad Kněžnou, 1870 odešel do Prahy, kde ukončil Kheilovu obchodní školu. Pracoval v redakcích časopisu Žižka a Vlast, od 1872 redigoval s Václavem Benešem Šumavským periodikum Čech. Po odvodu nastoupil v Hradci Králové k c. a k. pěšímu pluku č. 18. Absolvoval pražskou kadetní školu a 1876 byl přidělen jako šikovatel k c. a k. pěšímu pluku č. 38 ve Slavonii, 1878 bojoval u Sarajeva. Průběh šarvátek v Bosně i popis poměrů v zemi zaznamenával do deníku. Po obsazení Bosny byl povýšen na poručíka a vyznamenán velkou zlatou vojenskou medailí. Poté dvanáct let působil ve Vídni a v Kecskemétu. Dosáhl hodnosti rytmistra první třídy u husarského pluku. Na vlastní žádost odešel z armády a nastoupil k poštovnímu ředitelství v Budapešti, od 1892 byl správcem královského uherského poštovního úřadu v Zemunu (dnes část Bělehradu), Temešváru a Záhřebu, kde dosáhl hodnosti královského uherského poštovního účetního rady. Ovládal slovanské jazyky, němčinu, maďarštinu, rumunštinu a italštinu; úřady byl označen za nepohodlného panslavistu. Byl ženatý s uherskou šlechtičnou, manželství zůstalo bezdětné.

Byl vnímavým pozorovatelem přírody a náruživým myslivcem. Pronajal si vlastní honitbu, získal zkušenosti na lovech se šlechtici a důstojníky ve stepích Banátu a v sedmihradských pralesech. Ze svých vzdálených působišť přispíval do periodik: Lovecká besídka (Nové Město nad Metují, redaktor Emil Musil-Daňkovský), Lovecký obzor, jejž 1898 spoluzaložil, Rozmarův lesnický týdenník, České lesnické rozhledy, Lesní stráž. Psal též do Národní politiky, Náchodských listů a Hlasů od Metuje, články zpravidla označoval pseudonymy (Transylvanus) či značkou (mj. J. H. rytmistr). V časopisu Lovecký obzor otiskl hodnotné cykly o vzácné zvěři v Uhrách (1900), koroptvi (1906) a o zajíci (1907). Vydal oceňovanou monografii Sluka lesní a její lov (1902).

L: Háj 39, 1911, s. 360–361.

Gustav Novotný