HOFFMANN Johann 1803–1865

Johann HOFFMANN
Narození	22. 5. 1802
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Úmrtí	13. 9. 1865
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Hudební interpret‎ Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti‎ Dramaturg, režisér nebo choreograf‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 726-727
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/70835

HOFFMANN, Johann, * 22. 5. 1803 Vídeň (Rakousko), † 13. 9. 1865 Vídeň (Rakousko), zpěvák, režisér, divadelní ředitel

Syn advokátního úředníka Franze H. a Anny, roz. Hübnerové. Studoval na gymnáziu ve Vídni. Začal praktikovat na vídeňském magistrátě, současně se věnoval zpěvu, herectví a tanci. Debutoval 1826 ve dvorní opeře v roli Poustevníka (M. Carafa de Colobrano: Der Klausner am wüsten Berge) a rozhodl se pro divadlo. Získal několik pozvání na vystoupení v severoněmeckých divadlech (Cáchy 1828, Berlín 1829), kvůli svému jihoněmeckému přízvuku však nebyl dobře přijat. Hostoval také ve Stavovském divadle v Praze (1833, 1834). Trvaleji působil v Rusku v německé opeře v Petrohradu (1835–38), poté byl v Rize prvním tenoristou a do 1844 též ředitelem místního divadla s vlastní koncesí. V Rize spolupracoval s kapelníkem Eduardem Tauwitzem, s nímž se 1846 znovu setkal jako ředitel Stavovského divadla v Praze. Do pražského angažmá nastoupila také H. manželka, zpěvačka Katharina Krainzová (1809–1857), kterou H. někdy protežoval, a proto neměla v souboru dobrou pozici. V Praze prožil obtížné období roku 1848, kdy revoluční události ovlivnily kulturní život. Politické dění připravilo divadlo o publikum a H. musel s delegací dalších představitelů divadla cestovat do Vídně a žádat o císařskou finanční pomoc. Jeho pražská smlouva skončila 1852. Po dvouletém období ve Frankfurtu nad Mohanem se vrátil do Vídně a najal si Theater in der Josefstadt (1855–65), k němuž 1856 otevřel v sousedství Vídně dřevěnou arénu Thalia-Theater pro tři tisíce diváků. Navzdory populárnímu repertoáru a dobrým interpretům se finanční poměry jeho scén na jaře 1865 natolik zhoršily, že obě musel nedlouho před svou smrtí obětovat dluhům.

Jako ředitel v Praze se zasloužil o výjimečná představení ve Stavovském divadle: 18. 12. 1846 zaznělo sto padesáté pražské německé provedení opery Carla Marii von Webera Der Freischütz (Čarostřelec); pražskou revoluci těsně předešla premiéra opery Richarda Wagnera a ředitele Pražské konzervatoře Jana Bedřicha Kittla Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza (19. 2. 1848) s melodií Marseillaisy. Díky dočasnému zrušení cenzury v roce 1848 uvedl H. dvě dříve zapovězená díla J. K. Tyla (24. 4. Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři; 7. 5. Jan Nepomucký), 6. 5. zazněla opera Gustava Meyerbeera Die Hugenotten bez cenzurních zásahů /dříve Die Ghibellinen/). Později uvedl H. na pražské jeviště také opery Giuseppe Verdiho Nabuccodonosor a Hernani (obě německy, 1849).

Za H. éry se český repertoár ve Stavovském divadle podstatně rozšířil. Již 1846 byl pro českou činohru angažován jako dramaturg J. K. Tyl a 1849 zahájila provoz nově postavěná dřevěná Aréna ve Pštrosce v Praze na Vinohradech (dva tisíce pět set míst), kde působil první řádně ustavený český divadelní soubor, který však byl po dvou letech opět rozpuštěn.

L: Wurzbach 9, s. 172; DČD 2, s. 258–381 a passim; Kosch, s. 820; ÖBL 2, s. 376–377; J. Plavec, František Škroup, 1941, rejstřík, zvl. s. 330–473, 502, 632; J. Vondráček, Česká Thalie před sto lety. Osudy českých herců Stavovského divadla ve světle úředních dokumenů 1850–1851, K. Nový – L. Žáček (eds.), 1951, passim; H. A. Mansfeld, Wiener Theaterleute auf Wanderschaft. Paßanweisungen des Wiener Magistrates, Konskriptionsamtes, in den Jahren 1792–1850, in: Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 11, 1959, s. 112; M. Laiske, Pražská dramaturgie. Česká divadelní představení v Praze do otevření Prozatímního divadla 1–2, 1974, rejstřík (ve 2. svazku přehled českých představení 1846–1852); ND a jeho předchůdci, s. 154–155; F. Hadamowsky, Wien. Theatergeschichte (Geschichte der Stadt Wien III), Wien 1988, s. 299, 561, 562, 630, 631, 653; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 199–202 (s bibliografií, dostupné z: http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Hoffmann,_Johann); 230 let Stavovského divadla. Pražský divadelní almanach, 2013, passim; Šormová, s. 276–278 (s bibliografií); Račte vstoupit do divadla (katalog k výstavě), 2019, passim.

P: zápis v matrice narozených: Pfarre St. Rochus, Wien-Landstraße (Wien, 3. Bezirk), Taufbuch 1801–1804, fol. 162.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová