HOFFMANN Johann 1803–1865

	Johann HOFFMANN
	;
Datum narození	22. 5. 1802
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Datum úmrtí	13. 9. 1865
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Hudební interpret‎; Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti‎; Dramaturg, režisér nebo choreograf‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 726–727. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/70835

HOFFMANN, Johann, * 22. 5. 1803 Vídeň (Rakousko), † 13. 9. 1865 Vídeň (Rakousko), zpěvák, režisér, divadelní ředitel

Syn advokátního úředníka Franze H. a Anny, roz. Hübnerové. Studoval na gymnáziu ve Vídni. Začal praktikovat na vídeňském magistrátě, současně se věnoval zpěvu, herectví a tanci. Debutoval 1826 ve dvorní opeře v roli Poustevníka (M. Carafa de Colobrano: Der Klausner am wüsten Berge) a rozhodl se pro divadlo. Získal několik pozvání na vystoupení v severoněmeckých divadlech (Cáchy 1828, Berlín 1829), kvůli svému jihoněmeckému přízvuku však nebyl dobře přijat. Hostoval také ve Stavovském divadle v Praze (1833, 1834). Trvaleji působil v Rusku v německé opeře v Petrohradu (1835–38), poté byl v Rize prvním tenoristou a do 1844 též ředitelem místního divadla s vlastní koncesí. V Rize spolupracoval s kapelníkem Eduardem Tauwitzem, s nímž se 1846 znovu setkal jako ředitel Stavovského divadla v Praze. Do pražského angažmá nastoupila také H. manželka, zpěvačka Katharina Krainzová (1809–1857), kterou H. někdy protežoval, a proto neměla v souboru dobrou pozici. V Praze prožil obtížné období roku 1848, kdy revoluční události ovlivnily kulturní život. Politické dění připravilo divadlo o publikum a H. musel s delegací dalších představitelů divadla cestovat do Vídně a žádat o císařskou finanční pomoc. Jeho pražská smlouva skončila 1852. Po dvouletém období ve Frankfurtu nad Mohanem se vrátil do Vídně a najal si Theater in der Josefstadt (1855–65), k němuž 1856 otevřel v sousedství Vídně dřevěnou arénu Thalia-Theater pro tři tisíce diváků. Navzdory populárnímu repertoáru a dobrým interpretům se finanční poměry jeho scén na jaře 1865 natolik zhoršily, že obě musel nedlouho před svou smrtí obětovat dluhům.

Jako ředitel v Praze se zasloužil o výjimečná představení ve Stavovském divadle: 18. 12. 1846 zaznělo sto padesáté pražské německé provedení opery Carla Marii von Webera Der Freischütz (Čarostřelec); pražskou revoluci těsně předešla premiéra opery Richarda Wagnera a ředitele Pražské konzervatoře Jana Bedřicha Kittla Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza (19. 2. 1848) s melodií Marseillaisy. Díky dočasnému zrušení cenzury v roce 1848 uvedl H. dvě dříve zapovězená díla J. K. Tyla (24. 4. Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři; 7. 5. Jan Nepomucký), 6. 5. zazněla opera Gustava Meyerbeera Die Hugenotten bez cenzurních zásahů /dříve Die Ghibellinen/). Později uvedl H. na pražské jeviště také opery Giuseppe Verdiho Nabuccodonosor a Hernani (obě německy, 1849).

Za H. éry se český repertoár ve Stavovském divadle podstatně rozšířil. Již 1846 byl pro českou činohru angažován jako dramaturg J. K. Tyl a 1849 zahájila provoz nově postavěná dřevěná Aréna ve Pštrosce v Praze na Vinohradech (dva tisíce pět set míst), kde působil první řádně ustavený český divadelní soubor, který však byl po dvou letech opět rozpuštěn.

Jitka Ludvová

Literatura

Wurzbach 9, s. 172
DČD 2, s. 258–381 a passim
Kosch, s. 820
ÖBL 2, s. 376–377
J. Plavec, František Škroup, 1941, rejstřík, zvl. s. 330–473, 502, 632
J. Vondráček, Česká Thalie před sto lety. Osudy českých herců Stavovského divadla ve světle úředních dokumenů 1850–1851, K. Nový – L. Žáček (eds.), 1951, passim
H. A. Mansfeld, Wiener Theaterleute auf Wanderschaft. Paßanweisungen des Wiener Magistrates, Konskriptionsamtes, in den Jahren 1792–1850, in: Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 11, 1959, s. 112
M. Laiske, Pražská dramaturgie. Česká divadelní představení v Praze do otevření Prozatímního divadla 1–2, 1974, rejstřík (ve 2. svazku přehled českých představení 1846–1852)
ND a jeho předchůdci, s. 154–155
F. Hadamowsky, Wien. Theatergeschichte (Geschichte der Stadt Wien III), Wien 1988, s. 299, 561, 562, 630, 631, 653
J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 199–202 (s bibliografií, dostupné z: http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Hoffmann,_Johann)
230 let Stavovského divadla. Pražský divadelní almanach, 2013, passim
Šormová, s. 276–278 (s bibliografií)
Račte vstoupit do divadla (katalog k výstavě), 2019, passim.

Prameny

zápis v matrice narozených: Pfarre St. Rochus, Wien-Landstraße (Wien, 3. Bezirk), Taufbuch 1801–1804, fol. 162.

Reference