HOFMANN Adolf 1853–1913
| Adolf HOFMANN | |
 | |
| Datum narození | 15. 1. 1853 |
|---|---|
| Místo narození | Žebrák (u Hořovic) |
| Datum úmrtí | 9. 9. 1913 |
| Místo úmrtí | Královské Vinohrady (Praha) |
| Povolání |
Geolog Pedagog |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 741. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47536 |
HOFMANN, Adolf, * 15. 1. 1853 Žebrák (u Hořovic), † 9. 9. 1913 Královské Vinohrady (Praha), geolog, pedagog
Syn kupce Jana H. a Anny, roz. Bradáčové. Někdy se uvádí mylné datum narození 17. ledna. H. vystudoval Báňskou akademii v Leobenu a stal se asistentem a suplentem pro mineralogii a paleontologii. Zabýval se terciérními vrstvami. 1885 přešel jako docent na Báňskou akademii do Příbrami. Po odchodu zakladatele české geologie Františka Pošepného do výslužby nastoupil 1889 na jeho místo jako mimořádný a 1893 řádný profesor. 1895–97 byl rektorem školy. Přednášel geologii, mineralogii a paleontologii. Kladl důraz na praxi během studia, zasloužil se o rozšíření školních sbírek nerostů. Podnikal cesty po Evropě, opakovaně pobýval u Karla A. Zittela v Mnichově. 1892 se zúčastnil záchranných prací po obrovské důlní katastrofě na Březových Horách (Příbram) a obdržel za to ocenění. Podílel se na vzniku příbramského městského muzea. 1909 odešel na odpočinek a usadil se v Praze. Nástupcem se stal jeho žák František (Franz) Ryba.
H. se zabýval především terciérní faunou, jako první využil k jejímu studiu fotografii. Později se věnoval ložiskové geologii. Popsal rudná ložiska na Příbramsku (Narysov, Příčovy), dále též ve Štýrsku. V závěru života se zaměřil ve spolupráci s Františkem Slavíkem na zlato (Žíly zlatonosné u Libčic blíže Nového Knína, 1912; O Zlatonosném obvodu kasejovickém, 1912–13). Publikoval ve Věstníku KČSN či v rakouském periodiku Zeitschrift für praktische Geologie. S manželkou Kateřinou, roz. Poncovou (* 1857), měl syna Adolfa (* 1896).
Jiří Martínek
Dílo
výběr: Tafeln zur Benützung beim Studium der Paläontologie, 1879; Crocodiliden aus dem Miocän der Steiermark, mit 5 Tafeln, in: Beiträge zur Paläontologie Österreichs 5, 1885, s. 26–35 + přílohy; Säugethierreste aus der Stuhleck-Höhle, in: Mitteilungen des naturwissenschaftlichen Vereins für Steiermark 21, 1885, s. 3–12; Beiträge zur miocaenen Säugethierfauna der Steiermark, in: Jahrbuch der kaiserlich-königlichen geologischen Reichsanstalt 42, 1892, s. 63–76; Mineralführung der Erzgänge von Strebsko bei Pribram, in: tamtéž 45, 1895, s. 29–36; Atlas der Leitpflanzen paläozoischer Steinkohlenablagerungen in Mitteleuropa, 1899 (s F. Rybou); Fossilreste aus dem südmährischen Braunkohlenbecken bei Gaya, in: Jahrbuch der kaiserlich-königlichen geologischen Reichsanstalt 50, 1900, s. 47–50; Begleiterscheinungen der Störungen innerhalb der Kohlenflöze, in: Mitteilungen der Geologischen Gesellschaft 3, 1910, s. 44–52.
Literatura
- OSN 2, s. 461
- OSND 2/2, s. 1174
- MSN 2, s. 237
- KSN 5, s. 190
- ÖBL 2, s. 380
- BL 1, s. 661
- NGS, s. 714
- B. Ježek, A. H., in: Živa, 1913, s. 289
- F. Slavík, A. H. †, in: Verhandlungen der k. k. geologischen Reichsanstalt 14, 1913, s. 50–53 (s další bibliografií)
- týž, A. H., in: Věda česká 1, 1914, s. 39
- J. Theurer, Památník Vysoké školy báňské v Příbrami za léta od 1899 do 1924, 1924, s. 104–106
- https://cs.isabart.org/person/55852 (stav k 30. 5. 2022).
Prameny
- NM, Praha, osobní fond
- SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Žebrák, matrika nar. (1850–1857), sign. 10, fol. 163–164.
Reference