HOFMANN Wlastimil 1881–1970

Z Biografický slovník českých zemí
Wlastimil HOFMANN
Datum narození 27. 4. 1881
Místo narození Karlín (Praha)
Datum úmrtí 6. 3. 1970
Místo úmrtí Szklarska Poręba (Polsko)
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 742–743. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53766

HOFMANN, Wlastimil (též HOFFMANN, HOFMAN), * 27. 4. 1881 Karlín (Praha), † 6. 3. 1970 Szklarska Poręba (Polsko), malíř

Syn úředníka a obchodníka Ferdinanda H. a Teofily, roz. Muzikové, původem z Polska. Rodina se přestěhovala 1889 do Krakova, kde H. vystudoval gymnázium. 1896 nastoupil na Vysokou školu výtvarných umění v Krakově; byl žákem polských malířů Jacka Malczewského, Leona Wyczółkowského a Jana Stanisławského. 1899–1901 studoval na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži pod vedením Jean-Léona Gérôma. Svá malířská díla začal vystavovat 1902, dva roky nato vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes a Společnosti polských umělců Sztuka. 1906 se proslavil obrazem Vyznání, jenž byl představen ve varšavské galerii Zachęta. 1907 se stal členem Sdružení výtvarných umělců Wiener Secession. 1914–17 žil v Praze, 1919–20 v Paříži. Poté se usadil v Krakově. Navštěvoval Vídeň, Prahu a Paříž, realizoval studijní cesty do Itálie. Ve dvacátých letech vystavoval svá díla v pražském Topičově saloně. Namaloval portréty řady osobností české kultury (např. F. Halase, M. Pujmanové, F. X. Šaldy, K. Čapka). Jeho blízkým přítelem byl básník a spisovatel Jiří Karásek ze Lvovic. Zúčastnil se uměleckých soutěží na letních olympijských hrách 1928 v Amsterdamu.

Roku 1939 vstoupil H. do Legie Čechů a Slováků, která se ustanovila v Polsku po německé okupaci zbytku českých zemí. Poskytoval československému odboji materiální i duchovní podporu a zároveň portrétoval československé vojáky, včetně podplukovníka Ludvíka Svobody. S manželkou Adou, roz. Gollerovou, která byla židovského původu, se po vypuknutí druhé světové války ukryl v Pomorjanech nedaleko Lvova; toto území přešlo 17. září 1939 pod sovětskou okupační správu. Nabídky sovětské vlády ke spolupráci manželé odmítli a 1940 odcestovali přes Moskvu a Istanbul do Jeruzaléma. H. zde vytvořil cyklus maleb Palestina v obrazech a 1942 vydal sbírku básní Przez ciernie do Wolności (Přes trny ke svobodě). 1946 se vrátili s manželkou do Krakova, ale již 1947 se přesunuli do Szklarské Poręby v Krkonoších. Po válce navštěvovali Československo a udržovali kontakt s rodinou Ludvíka Svobody. H. obdržel Řád bílého lva (1948) a Řád rudé hvězdy (1969), v Polsku získal 1961 Řád znovuzrozeného Polska (Polonia Restituta). Byl nositelem uměleckých ocenění a vojenských vyznamenání.

H. umělecké cítění bylo ryze polské. Jako malíř tvořil v duchu mladopolského symbolismu. Námětem jeho maleb se stávaly religiózní, mytologické a folklorní motivy či krajiny. Proslul ztvárňováním madon, dětí a andělů ve venkovském prostředí. Ve figurálních malbách jevil sklon k mysticismu, kterým se vyznačovaly zejména jeho madony. Maloval též portréty (např. významné osobnosti, obyvatele česko-polského pohraničí a sportovce), autoportréty a psal básně. Umělecký styl moderny 20. století jej však neovlivnil. Jeho obrazy jsou dnes zastoupeny v galeriích a muzeích ve Varšavě, Krakově, Poznani a Lvově. Byl pohřben ve Szklarské Porębě. Domek, ve kterém žil a tvořil, slouží jako H. muzeum. Tamější základní škola nese H. jméno.

Vojtěch Szajkó

Dílo

výběr: Nadzieja, 1907; Skarga, kolem 1907; Madonna, 1909; Madonna s Dzieciątkiem i św. Janem; Koncert, obě 1910; Autoportret w kapeluszu; Wiosna, obě 1918; Zgubione szczęście, 1919; Autoportret z wrózką, 1920; Starość i młodość; Testament mojej sztuki, obě 1922; Anioł i starzec, 1923; Anioł z tulipanem (30. léta 20. století); Portret Madzi Makowskiej, 1959.

Literatura

Prameny

  • AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. Karlín, matrika nar. (1878–1882), sign. KAR N11, fol. 239.

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HOFMANN_Wlastimil_1881–1970&oldid=686749“