HOFMANN Wlastimil 1881–1970

Z Biografický slovník českých zemí
Wlastimil HOFMANN
Narození 27. 4. 1881
Místo narození Karlín (Praha)
Úmrtí 6. 3. 1970
Místo úmrtí Szklarska Poręba (Polsko)
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 742-743
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53766

HOFMANN, Wlastimil (též HOFFMANN, HOFMAN), * 27. 4. 1881 Karlín (Praha), † 6. 3. 1970 Szklarska Poręba (Polsko), malíř

Syn úředníka a obchodníka Ferdinanda H. a Teofily, roz. Muzikové, původem z Polska. Rodina se přestěhovala 1889 do Krakova, kde H. vystudoval gymnázium. 1896 nastoupil na Vysokou školu výtvarných umění v Krakově; byl žákem polských malířů Jacka Malczewského, Leona Wyczółkowského a Jana Stanisławského. 1899–1901 studoval na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži pod vedením Jean-Léona Gérôma. Svá malířská díla začal vystavovat 1902, dva roky nato vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes a Společnosti polských umělců Sztuka. 1906 se proslavil obrazem Vyznání, jenž byl představen ve varšavské galerii Zachęta. 1907 se stal členem Sdružení výtvarných umělců Wiener Secession. 1914–17 žil v Praze, 1919–20 v Paříži. Poté se usadil v Krakově. Navštěvoval Vídeň, Prahu a Paříž, realizoval studijní cesty do Itálie. Ve dvacátých letech vystavoval svá díla v pražském Topičově saloně. Namaloval portréty řady osobností české kultury (např. F. Halase, M. Pujmanové, F. X. Šaldy, K. Čapka). Jeho blízkým přítelem byl básník a spisovatel Jiří Karásek ze Lvovic. Zúčastnil se uměleckých soutěží na letních olympijských hrách 1928 v Amsterdamu.

Roku 1939 vstoupil H. do Legie Čechů a Slováků, která se ustanovila v Polsku po německé okupaci zbytku českých zemí. Poskytoval československému odboji materiální i duchovní podporu a zároveň portrétoval československé vojáky, včetně podplukovníka Ludvíka Svobody. S manželkou Adou, roz. Gollerovou, která byla židovského původu, se po vypuknutí druhé světové války ukryl v Pomorjanech nedaleko Lvova; toto území přešlo 17. září 1939 pod sovětskou okupační správu. Nabídky sovětské vlády ke spolupráci manželé odmítli a 1940 odcestovali přes Moskvu a Istanbul do Jeruzaléma. H. zde vytvořil cyklus maleb Palestina v obrazech a 1942 vydal sbírku básní Przez ciernie do Wolności (Přes trny ke svobodě). 1946 se vrátili s manželkou do Krakova, ale již 1947 se přesunuli do Szklarské Poręby v Krkonoších. Po válce navštěvovali Československo a udržovali kontakt s rodinou Ludvíka Svobody. H. obdržel Řád bílého lva (1948) a Řád rudé hvězdy (1969), v Polsku získal 1961 Řád znovuzrozeného Polska (Polonia Restituta). Byl nositelem uměleckých ocenění a vojenských vyznamenání.

H. umělecké cítění bylo ryze polské. Jako malíř tvořil v duchu mladopolského symbolismu. Námětem jeho maleb se stávaly religiózní, mytologické a folklorní motivy či krajiny. Proslul ztvárňováním madon, dětí a andělů ve venkovském prostředí. Ve figurálních malbách jevil sklon k mysticismu, kterým se vyznačovaly zejména jeho madony. Maloval též portréty (např. významné osobnosti, obyvatele česko-polského pohraničí a sportovce), autoportréty a psal básně. Umělecký styl moderny 20. století jej však neovlivnil. Jeho obrazy jsou dnes zastoupeny v galeriích a muzeích ve Varšavě, Krakově, Poznani a Lvově. Byl pohřben ve Szklarské Porębě. Domek, ve kterém žil a tvořil, slouží jako H. muzeum. Tamější základní škola nese H. jméno.

D: výběr: Nadzieja, 1907; Skarga, kolem 1907; Madonna, 1909; Madonna s Dzieciątkiem i św. Janem; Koncert, obě 1910; Autoportret w kapeluszu; Wiosna, obě 1918; Zgubione szczęście, 1919; Autoportret z wrózką, 1920; Starość i młodość; Testament mojej sztuki, obě 1922; Anioł i starzec, 1923; Anioł z tulipanem (30. léta 20. století); Portret Madzi Makowskiej, 1959.

L: Thieme-Becker 17, s. 283–284; MSN 3, s. 237; OSND 2/2, s. 1172, KSN 5, s. 189; Toman 1, s. 351–352 (se soupisem literatury); Tomeš 1, s. 478; B. Vospálek, W. H. a Karáskova galerie, in: Lidová demokracie 21. 3. 1970, s. 13; https://cs.isabart.org/person/2453 (stav k 30. 8. 2021); https://culture.pl/pl/tworca/vlastimil-hofman (s ukázkami H. díla, stav k 30. 8. 2021); cs.wikipedia.org (s H. fotografií, stav k 30. 8. 2021); de.wikipedia.org (s H. fotografií, stav k 30. 8. 2021); en.wikipedia.org (s fotografií H. a jeho díla, stav k 30. 8. 2021); pl.wikipedia.org (s H. fotografií, stav k 30. 8. 2021).

P: AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. Karlín, matrika nar. (1878–1882), sign. KAR N11, fol. 239.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vojtěch Szajkó