HOHENEGGER Adolf Carl 1840–1916

Adolf Carl HOHENEGGER
Narození	22. 7. 1840
Místo narození	Těšín (Polsko)
Úmrtí	16. 2. 1916
Místo úmrtí	Těšín (Polsko)
Povolání	Hutník nebo metalurg‎ Hospodářství - ostatní‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 748
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/135031

HOHENEGGER, Adolf Carl, * 22. 7. 1840 Těšín (Polsko), † 16. 2. 1916 Těšín (Polsko), hutní technik, manažer, komunální politik

Syn báňského technika a manažera Ludwiga H. (1807–1864) a Caroliny, roz. Goderové. 1858 maturoval na gymnáziu v Těšíně. Absolvoval přípravný kurz pro studium hornictví a hutnictví na Báňské akademii v Banské Štiavnici, poté vystudoval hornický odbor na Montánním učilišti v Příbrami (1861) a hutnický odbor na Báňské akademii v rakouském Leobenu (1862). Na vídeňské univerzitě navštěvoval 1862–63 přednášky geologa a paleontologa Eduarda Suesse, zároveň byl asistentem v ústředním zkušebním ústavu ve Vídni. Od 1863 pracoval jako adjunkt na arcivévodském hutním ředitelství komorních statků v Těšíně, následně v hutích ve Węgierské Górce a Ustroni (dnes Polsko), kde se stal 1874 vedoucím provozu. 1876–79 byl huťmistrem Karlovy Huti v Lískovci (dnes m. č. Frýdku-Místku) a 1879–81 řídil technické zastoupení arcivévodských železáren ve Vídni. 1881 se vrátil do Karlovy Hutě.

Během působení v Lískovci se H. věnoval komunální politice. Jako člen obecního zastupitelstva a starosta se zasloužil o rozvoj obce; byl jmenován čestným občanem. V Lískovci prosazoval germanizaci, čímž pronikl do české literatury; básník Petr Bezruč jej v básni Dva hrobníci (součást Slezských písní) označil za hrobníka češství. H. se vrátil 1898 do Těšína, obdržel titul arcivévodského horního rady a byl pověřen funkcí hutního inspektora. Byl aktivní v technických odborných společnostech; 1879 vstoupil do Klubu techniků v Těšíně (Der Techniker-Klub in Teschen), kde byl 1899–1910 členem správního výboru a 1901–03 předsedou. Stal se dopisujícím členem OŽK v Opavě. Působil ve spolku Deutscher Lese- und Geselligkeitsverein v Těšíně, pracoval v těšínské okresní školské radě (1894–1897). Zabýval se též historicko-vlastivědným výzkumem a politickou statistikou. Z těchto oborů publikoval několik článků a studií. 1902 mu byl udělen Řád Františka Josefa a 1903 pamětní medaile za čtyřicetiletou službu Těšínské komoře.

D: Die Volksbewegung in Österreichisch-Schlesien in der Zeit vom Jahre 1890 bis 1900, 1901; Deutscher Lese- und Geselligkeits-Verein in Teschen. Denkschrift aus Anlass des 50-jährigen Bestehens des Vereines, 1907; Der Techniker-Klub in Teschen von seiner Gründung im Jahre 1878 bis zum Beginne des Jahres 1910, 1911.

L: H. Heller, Unsere Handels- und Gewerbekammern. Biographisch-statistisches Lexikon, 1. Mähren und Schlesien, 1894, s. 64; Slezsko 1 (13), s. 39–40 (se soupisem literatury); Ostschlesische Porträts. Biographisch-bibliographisches Lexikon von Österreichisch-Ostschlesien, Teil 2, E–H, K. W. Neumann (ed.), Berlin 1996, s. 206–207; A. Uhlíř, Přírodovědec a úspěšný průmyslový manažer, in: Neviditelný pes 12. 10. 2019 (dostupné z: https://neviditelnypes.lidovky.cz).

Petr Kašing