HOLEČEK Jaroslav Václav 1907–1982

Z Biografický slovník českých zemí
Jaroslav Václav HOLEČEK
Datum narození 16. 11. 1907
Místo narození Čistá (u Mladé Boleslavi)
Datum úmrtí 31. 10. 1982
Místo úmrtí Brno
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Průmyslový výtvarník‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 772. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76879

HOLEČEK, Jaroslav Václav, * 16. 11. 1907 Čistá (u Mladé Boleslavi), † 31. 10. 1982 Brno, sklářský výtvarník, malíř, pedagog

U prastrýce Jana Nováka v rodišti získal 1924 výuční list malíře skla. 1925–27 studoval Státní odbornou školu sklářskou v Novém Boru, 1928–32 Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u Františka Kysely. Po vykonání studijních cest do Paříže a Švédska pracoval v Bratislavě, Piešťanech a Trnavě, 1934–38 učil na novoborské odborné škole, kde řídil české oddělení. 1936 podnikl studijní cestu do Egypta, Palestiny a Řecka. Po mnichovském diktátu a záboru pohraničí přešel do Prahy a Ministerstvo školství ho dosadilo na místo profesora všeobecné třídy Uměleckoprůmyslové školy, 1939–45 vedl speciálku pro užité umění a umělecké sklářství. Vychoval řadu vynikajících žáků, např. Stanislava Libenského, manžele Miluši a Reného Roubíčkovy, Josefa Michaela Hospodku, Josefa Khýna. H. navrhl a provedl vitrážová okna pro Československou smírčí kapli kláštera na Olivetské hoře v Jeruzalémě, oltářní vitráž Anežky České v novostavbě kostela v Českých Velenicích, vitrážová okna s námětem Elišky Rejčky ve starobrněnském klášteře. Vlastní technikou skleněných rytin vidiovou špicí vyzdobil poháry, vázy, gemy a plakety. Zúčastnil se milánského Trienále 1941, na němž získal čestný diplom. Po osvobození 1945 byl mj. i proto ze školy propuštěn a podstoupil vyšetřování, ovšem provinění se neprokázalo. 1948–50 se živil návrhy pro sklářský průmysl a Skloexport, 1949 vytvořil putovní pohár pro Závod míru. Od nařízené brigády v železárnách v Králově Dvoře (u Berouna) se sklu nemohl věnovat, 1951–55 pracoval v textilní továrně Tiba v Josefově Dole (u Mladé Boleslavi), od 1955 jako vzorkař oděvního velkoobchodu v Brně, rodišti své ženy, v šedesátých letech byl předsedou závodního výboru ROH podniku Oděvy, před důchodem vedoucím materiálně-technického úseku brněnského podniku bytového hospodářství. V posledních letech života se úspěšně věnoval figurální malbě, portrétu a aktu, pastelem zachycoval brněnská zákoutí. Pohřben byl na hřbitově v rodišti.

Martin Kučera

Literatura

Reference