HOLEC František 1902–1995
František HOLEC | |
Narození | 7. 2. 1902 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 11. 7. 1995 |
Místo úmrtí | Hradec Králové |
Povolání | Hutník nebo metalurg |
Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 770 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137457 |
HOLEC, František, * 7. 2. 1902 Plzeň, † 11. 7. 1995 Hradec Králové, slévárenský odborník
Syn vrchního železničního inspektora. 1916–20 studoval na Vyšší průmyslové škole strojní v Plzni. Jako technik nastoupil 1920 do železáren Kařez-Borek (u Zbiroha). 1922 odešel studovat do Prahy na strojní odbor ČVUT. Po roce přestoupil na VŠT do Brna; jeho učitel František Píšek u něho vzbudil vážný zájem o slévárenství, H. byl od 1926 jeho asistentem v Ústavu mechanické technologie. 1929–63 pracoval v průmyslu. Nastoupil do závodu ČKD Blansko jako provozní asistent v Mariánské huti, brzy řídil provoz nové slévárny ve Starohraběcí huti. H. se zajímal také o historii proslulého blanenského slévárenství, sbíral slevačské pranostiky a zvyky. 1938 odešel do hutí Zbrojovky Brno, kde se věnoval odstředivému lití barevných a lehkých kovů a výrobě speciálních ocelí a niklových slitin. 1940–42 pracoval ve výzkumném ústavu ČKD v Praze-Vysočanech. Od 1942 řídil slévárnu Vaňkovka v Brně. 1945 se stal ředitelem Železáren města Rokycany, převedl jejich válečnou výrobu do mírových podmínek a inicioval jednání o koupi a připojení železáren ke Škodovým závodům v Plzni, ke kterému došlo 1948. H. se stal jejich technickým ředitelem a rozšířil výrobní program o odlitky pro Škodovy závody. 1951 byl přeložen jako technický vedoucí sléváren do Škodových závodů v Hradci Králové, měl za úkol dokončit rekonstrukci a zprovoznit slévárny v Plotištích (pozdější ČKD). Později se tam stal hlavním metalurgem a vedoucím odboru řízení jakosti. V Hradci Králové se zasloužil o výchovu nové generace slévárenských techniků.
Od studií působil jako technický tajemník Československého odborného spolku slévárenského (založen 1923). Po jeho rozpuštění 1951 spoluzakládal krajský výbor Československé vědecké technické společnosti pro hutnictví a slévárenství Východočeského kraje (1956) a stal se jejím předsedou. 1969 vznikla samostatná Slévárenská společnost, H. vykonával nejprve funkci předsedy jejího krajského výboru, poté místopředsedy ústředního výboru a od 1972 byl členem předsednictva. Dlouhodobě působil v poradním sboru sléváren. Jeho zásluhy ocenilo vyznamenáním Ministerstvo průmyslu, za činnost ve Slévárenské společnosti obdržel 1985 medaili Františka Píška.
D: Jemná a umělecká litina v blanenských železárnách, in: Strojnický obzor 11, 1931, s. 2–29, 80–84; Hliník a jeho slitiny ve slévárně, in: Slévárenské zprávy Československého odborného spolku slévárenského 1940, č. 1, s. 2–5, č. 2, s. 16–19; 50 let časopisů z oboru slévárenství – 25 let časopisu Slévárenství, in: Slévárenství. Časopis ministerstva strojírenství a ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů 25, 1977, č. 11, s. 461. Editor: Slévárenství ve Východočeském kraji, 1985.
L: P. Tropp, Ing. F. H. k pětaosmdesátinám, in: Slévárenství 35, 1987, č. 4/5, s. 212; F. H., in: Slévárenská ročenka 1992, č. 1, s. 4–5; O. Novotný, Odešel Ing. F. H., významná osobnost českého slévárenství, in: Slévárenství 43, 1995, č. 6, s. 418; J. Hučka, Ing. F. H. – poslední ředitel Železáren města Rokycan, in: Sborník Muzea Dr. B. Horáka v Rokycanech 11, 1999, s. 23–26; týž, H. F., in: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4, 2004, s. 336–337.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Hučk