HOLLAR Václav 1607–1677

Václav HOLLAR
Narození	13. 7. 1607
Místo narození	Praha
Úmrtí	25. 3. 1677
Místo úmrtí	Londýn (Velká Británie)
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 784-786
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47571

HOLLAR, Václav (též Wenzel, Wenceslaus), * 13. 7. 1607 Praha, † 25. 3. 1677 Londýn (Velká Británie), rytec, kreslíř

Syn císařského úředníka Jana H. († 1630), depozitora zemských desk. Rodina pocházela z Horažďovic, hlásila se k českobratrské konfesi a 1600 získala predikát podle Práchně. Matka Markéta, roz. Lvová z Lövengrynu a z Bareytu († 1613), pocházela z Horní Falce. Oba rodiče náleželi k nižší šlechtě. H. od mládí tíhl k umění, jeho školení však není archivně doloženo. Patrně znal sbírky a umělce z okruhu dvora Rudolfa II. Blízké mu byly pohledy na krajinu a město Jorise Hoefnagela a jeho syna Jacoba, jenž působil v Praze do 1621. Pravděpodobně navštěvoval pražskou grafickou dílnu Aegidia Sadelera. Z jeho rané grafické tvorby od 1625 je zjevné, že se mu dařily pohledy na krajinu a město, ve kterých vynikal po celou svou tvůrčí kariéru.

Po vyhlášení Obnoveného zřízení zemského 1627 odešel H. do Německa, nicméně změna politicko-kulturních podmínek nemusela být hlavní příčinou odchodu. Mohl jít také na vandrovní cestu, nedílnou součást tehdejšího vzdělání. Jeho prvním cílem byl Stuttgart, 1628 se usídlil ve Štrasburku, kde se připojil ke grafické dílně Jacoba van der Heyden. Z těchto let známe jeho rané grafické série podle předloh tamních umělců, jeho první autorské lepty z cyklu Čtyři roční období a další práce. Ze Štrasburku odešel do Frankfurtu nad Mohanem, kde 1630–31 působil při dílně grafika a vydavatele Matthäea Meriana st. V navázané spolupráci pokračoval řadu let. Dalším cílem byl Kolín nad Rýnem a jeho okolí, Mohuč a Düren. 1634 navštívil Nizozemí, kde poznal tamní krajinářské umění a také poprvé viděl moře. Ze svých cest vytěžil náměty pro grafické cykly, které provedl v dílně Abrahama Hogenberga v Kolíně nad Rýnem. 1635 zde vydal cykly pohledů na vybraná místa Amoenissimae aliquot locorum … effigies a série figurálních námětů z cest Reisbüchlein, které náleží k H. mistrovským pracím. Pro obě série zvolil miniaturní formáty, k nimž tíhl po celý život. 1636 se v Kolíně nad Rýnem setkal s anglickým diplomatem Thomasem Howardem, hrabětem z Arundelu, který přijel do Německa s diplomatickým posláním. Chystal výpravu po řekách Rýnu, Mohanu a Dunaji a dále po souši, na kterou najal H. jako kreslíře. Z této cesty se zachovala kolekce téměř sto dvaceti kreseb. Arundel se zastavil na několik dní také v Praze. Město, které tehdy H. viděl naposledy, si nakreslil a na základě těchto skic pak 1636 realizoval například kresbu Pohled na Prahu ze svahu Petřína. H. se u Arundela osvědčil a přijal nabídku k zaměstnání u jeho dvora. Ještě téhož roku odešel se svým novým zaměstnavatelem do Londýna.

Léta 1637–44 jsou nazývána H. prvním anglickým obdobím. V té době žil a tvořil u Arundelova dvora. 1640 se oženil s Margaret Traceyovou († 1653), dvorní dámou manželky svého zaměstnavatele, se kterou měl dvě děti – syna Jamese († 1665) a dceru Helen. H. katalogizoval umělecké sbírky hraběte z Arundelu, ale také kreslil pohledy z Anglie, zejména z Londýna a jeho okolí, a věnoval se figurálním tématům. 1637 vydal v grafice panoramatický pohled na Greenwich, jenž věnoval anglické královně Henriettě Marii, rok poté pohled na Richmond, 1644 sérii Anglické pohledy. Jako krajinář a vedutista ani jako topograf neměl H. v Anglii konkurenci. Ve čtyřicátých letech vytvořil také slavné cykly Čtyř ročních období jako ženských postav (1643–44) a započal série ženských kostýmů s názvy Aula Veneris, Ornatus mulieribus Anglicanus, Theatrum mulierum a Ženská poprsí v kruzích.

1642 v Anglii propukla občanská válka a hrabě z Arundelu odešel jako royalista do exilu v Antverpách. H. ho po dvou letech následoval a období 1644–52 se označuje jako jeho „antverpský exil“. Antverpy byly katolickým městem a H. zde podle pozdějších svědectví konvertoval ke katolicismu. Dosáhl zde též cechovního titulu mistra, který dříve jako nezávislý grafik a zaměstnanec významné osobnosti nepotřeboval. H. grafická produkce z Antverp je velmi početná; v tomto ohledu šlo o jeho vrcholné období. Z velké části vydával lepty podle kreseb a podkladů ze svých dřívějších pobytů, zvláště z Londýna. V Antverpách vyšel Velký pohled na Londýn z Bankside (1647), který je dodnes vnímán jako jedno z nejlepších, nejpřesnějších a umělecky nejhodnotnějších zobrazení tohoto města. 1649 vydal Velký pohled na Prahu ze svahu Petřína. Lept Antverpské katedrály (1649) znamenal vrchol v jeho zobrazeních gotické architektury, která jej zajímala po celou tvůrčí dráhu. H. v Antverpách pokračoval ve vydávání sérií ženských kostýmů a vytvořil proslulá zátiší s rukávníky, ve kterých zúročil mimořádné schopnosti prostředkovat v leptu ušlechtilé materiály, zejména kožešiny, krajky apod. Mnohé náměty grafických listů z Antverp vycházejí z obsahu sbírek hraběte z Arundelu – například cyklus Muscarum scarabeorum, vermiumque varie figure & formae (1646), lepty podle obrazů Hanse Holbeina nebo Albrechta Dürera. Vydal zde také sérii karikatur podle Leonarda da Vinci Variae figurae et formae (1643–45), slavné cykly lodí Navium variae figurae et formae (1647) a další. Pracoval též jako grafik podle předloh dalších autorů. Vlastní portrét provedl podle předlohy Jana Meyssense (1649).

H. se 1652 vrátil do Anglie. Jeho dřívější mecenáš byl již po smrti a situace se změnila v mnoha ohledech. H. v té době bral zakázky na ilustrace knih, které mu poskytovaly určitou životní jistotu. Spolupracoval se vzdělanci, jako byl John Ogilby, jenž vydával klasické autory. Pro jeho vydání bajek The Fables of Aesop (London 1651) H. provedl řadu ilustrací, většinou podle předloh jiných autorů. Vlastní ilustrační tvorbu mohl předvést v knihách historika Williama Dugdalea The History of St. Pauls Cathedral in London (London 1658) a Monasticon Anglicanum (London 1655–73). Ilustracemi doprovodil též The Institution, Laws & Ceremonies of the Most Noble Order of the Garter (London 1672) od Eliase Ashmolea. V tomto tzv. „druhém anglickém období“ H. kromě práce na ilustracích a vydávání grafických cyklů podle svých starších námětů publikoval mapy a chystal se vytisknout velký plán Londýna. Požádal také o titul královského scénografa, který mu byl 1666 přiznán.

1665 však vypukla v Londýně morová nákaza, po kterou pobýval mimo město a která jej připravila o syna Jamese. V tom roce se také podruhé oženil s jistou Honorou. 1666 Londýn zdevastoval velký požár a topografické plány vzaly za své. Následujícího roku H. vydal jen mapu s vyhořelými částmi města. 1669 se H. zúčastnil výpravy do marockého města a pevnosti Tangeru, kde zhotovil sérii kreseb, jichž dnes známe třicet. Jde o výpravné a pro H. výjimečně rozměrné panoramatické pohledy. Na základě kreseb z Tangeru vydal série Tangier Viewes (1670) a Various Views of Tangier (1673), které také náležejí k nejlepším pracím jeho pozdních let. Z posledních grafik vyšly například Anglické pohledy (1676). H. byl pochován v chrámu sv. Margarety ve Westminsteru v Londýně. Podle soupisu jeho pozůstalosti na konci života nebyl bohatý, nicméně nezemřel v chudobě. H. náležel k nejvýznamnějším a také nejplodnějším grafickým umělcům 17. století. Jeho dílo čítá bezmála tři tisíce grafických listů provedených technikou leptu a také asi čtyři sta dnes známých kreseb. H. jméno nese Sdružení českých umělců grafiků H. založené 1917, SOŠ a VUŠ Václava Hollara v Praze a další instituce a místa.

L: výběr: NDB 9, s. 539–540; RSN 2, s. 844; OSN 11, s. 483–484; OSND 2/2, s. 1102; MSN 3, s. 261; MČE 2, s. 812; NDB 9, s. 539–540; Toman 1, s. 357; BL 1, s. 671; G. Parthey, Wenzel H. Beschreibendes Verzeichniss seiner Kupferstiche, Berlin 1853; F. A. Borovský, H. a české Hollareum, 1907; E. Dostál, Venceslas H., 1924; F. Sprinzels, Wenceslaus H. and his Drawings, Wien 1938; F. G. Grossmann, Wenceslaus H. 1607–1677, Drawings, Paintings, Etchings, in: Kat. City Art Gallery, Manchester 1963; F. Springell, Connoisseur & Diplomat. The Earl of Arundel’s Embassy to Germany in 1636 as Recounted in William Crowne’s Diary, the Earl’s Letters and other Contemporary Sources with a Catalogue of the Topographical Drawings Made on the Journey by Wenceslaus H., London 1963; V. Denkstein, V. H. Kresby, 1978; M. van Berge, Wenzel H. 1607–1677. Dessins, Gravures, cuivres, Paris 1979; R. Pennington, A Descriptive Catalogue of the Etched Work of Wenceslaus H., Cambridge 1982; G. Kesnerová – A. Griffiths, V. H. Kresby a grafické listy ze sbírek Britského muzea v Londýně a Národní galerie v Praze, 1983; H. Mielke, Wenzel H. Radierungen und Zeichnungen aus dem Berliner Kupferstichkabinett, Berlin 1984; Wenzel H. 1607–1677. Reisebilder vom Rhein. Städte und Burgen am Mittelrhein in Zeichnungen und Radierungen, Mainz 1987; W. Schäfke, Wenzel H. Die Kölner Jahre. Zeichnungen und Radierungen 1632–1636. Die Bestände des Kölnischen Stadtmuseums ergänzt durch Leihgaben aus Bonn, Chatsworth, Düsseldorf, Köln, Odenthal, Prag und Windsor, Köln am Rhein 1992; R. T. Godfrey, Wenceslaus H. A Bohemian Artist in England, New Haven 1994; A. Volrábová (ed.), V. H. a Evropa mezi životem a zmarem. Wenceslaus H. and Europe between Life and Desolation, 2007; S. Turner, The New Hollstein. German Engravings, Etchings and Woodcuts 1400–1700, Wenceslaus H. Part I–IX, Ouderkerk aan den Ijssel 2009–2012; Perspectives on Wenceslaus H., A. Bubenik – A. Thackray (eds.), London 2016; A. Volrábová, V. H. Kresby. Soupisový katalog, 2017; cs.wikipedia.org (stav k 17. 5. 2021).

P: Commissary Court of Westminster, Act Book 1667–1679, f. 121.b: Westminster City Archives Acc. 120/6.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alena Volrábová