HOLNA Jindřich 1877–1932

Jindřich HOLNA
Narození	15. 6. 1877
Místo narození	Kladno
Úmrtí	13. 4. 1932
Místo úmrtí	Kladno
Povolání	Bánský odborník nebo energetik‎ Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 788
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143788

HOLNA, Jindřich, * 15. 6. 1877 Kladno, † 13. 4. 1932 Kladno, účastník 1. odboje, hutní a báňský technik

Bratr agronoma Josefa H. (1874–1942), pedagoga zemědělských škol. Studoval na kladenské reálce, na ČVŠT v Praze a na Vysoké škole báňské v Příbrami (Ing.). Nastoupil jako důlní inženýr do příbramského uhelného revíru a prošel běžným služebním postupem, až dosáhl místa ředitele dolu na Březových Horách (Příbram). Politicky se angažoval v mladočeské straně a v náčelnictvu příbramského Sokola. Na začátku války narukoval ke 3. pluku pevnostního dělostřelectva, v hodnosti nad poručíka byl 22. 3. 1915 v Přemyšlu zajat. V Caricynu (dnes Volgograd) organizoval zajateckou samosprávu, stal se jejím důvěrníkem. Od září 1916 byl pověřen organizací pracovní pomoci zajatců Rusům v Kurganské důlní oblasti. V září 1917 se přihlásil do dobrovolnického vojska, stal se plnomocníkem Odbočky Národní rady československé na Rusi a Miloslavem Hessem byl pověřen funkcí ředitele důlního závodu v Kurganu. Z kurganských zajatců vytvořil 20. 3. 1918 pracovní prapor, 5. 6. – 17. 7. 1918 byl vojenským komisařem města. V červenci ho velení přeložilo do nově zřízeného Technického oddělení Odbočky Národní rady jako náčelníka horního, hutního a lesního odboru (kpt.). K 7. 10. se stal zástupcem Odbočky Národní rady v Uralském průmyslovém komitétu. V hodnosti majora od 5. 12. 1918 vedl technické oddělení. Pod jeho ve dením se podařilo zásobovat československé vojsko na Sibiři potřebným technickým materiálem a vlastními průmyslovými výrobky. K 24. 4. 1919 převzal i konzulární zastoupení československého státu pro Ural. V lednu 1920 Technické oddělení zlikvidoval a převedl je pod správu Ústřední hospodářské komise ve Vladivostoku. Na palubě lodi Silesia se týž měsíc vrátil 16. transportem do vlasti. Dosáhl hodnosti podplukovníka legií. 1920–21 velel 305. pluku těžkého dělostřelectva (plk.), v listopadu 1921 se nechal demobilizovat a převzal uvolněné místo generálního ředitele báňských závodů v Kladně.

L: J. Skácel, S generálem Syrovým v Sibiři, 1923, passim; týž, Československá armáda v Rusku a Kolčak, 1926, passim.

P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře; Archiv AV ČR, Praha, M. Kučera a kol., rkp. Slovníku prvního československého odboje.

Martin Kučera