HOSPODKA Josef Michael 1923–1989

	Josef Michael HOSPODKA
Datum narození	21. 1. 1923
Místo narození	Švihov (č. o. Miřetice /u Chrudimi/)
Datum úmrtí	9. 1. 1989
Místo úmrtí	Chřibská (u Děčína)
Povolání	Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎; Umělecký řemeslník‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 117. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48810

HOSPODKA, Josef Michael, * 21. 1. 1923 Švihov (č. o. Miřetice /u Chrudimi/), † 9. 1. 1989 Chřibská (u Děčína), sklářský výtvarník

Studoval 1938–40 na Střední průmyslové škole grafické, 1940–45 pokračoval v ateliéru užité malby a výtvarné práce ve skle Jaroslava V. Holečka na pražské VŠUP. Od 1945 byl profesorem brusičského oddělení Odborné školy sklářské v Novém Boru, kde současně 1949–52 externě spolupracoval jako výtvarník s ateliéry uměleckého skla (z té doby pocházejí ryté plastiky z kouřového skla). Od 1952 učil na učňovské odborné škole sklářské v Chřibské, kde se trvale usídlil. Vedl školní sklářskou huť a v tzv. sobotních kroužcích se svými žáky vyvzoroval dodnes platné základní kolekce chřibského hutního skla. 1956 zprovoznil čtyřpánvovou pec na výrobu hutně tvarovaného skla. Vysokou působivost měla série jeho funkcionalismem ovlivněných váz. Od 1958 byl vedoucím výtvarníkem závodu národního podniku Borské sklo v Chřibské, od 1961 závodním ředitelem, od 1966 vedoucím výtvarníkem Borského skla v Novém Boru, od 1970 ředitelem Střední průmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově. Od 1985 působil jako výtvarník chřibského závodu oborového podniku Crystalex Nový Bor. V broušeném a rytém skle dosáhl mezinárodního renomé, v oboru hutně tvarovaného skla náležel k nejvýznamnějším tvůrčím osobnostem. Nově zhodnotil barokní ryteckou techniku, v době příprav na mezinárodní výstavu skla v Moskvě zavedl výrobu rozměrných dekorativních foukaných opalinových váz. Dosáhl uznání sérií hutních váz s geometrickými vzory ze vzduchových bublinek. Od konce šedesátých let se zabýval podmalbou na plochém skle, při níž postupně dosáhl barevné i kresebné originality a vyváženosti. Navazoval na dílo Jaroslava Horejce, zejména na jeho inspiraci archaickým starověkem; projevilo se to např. ve vitráži pro EXPO ’58 v Bruselu.

Martin Kučera

Literatura

Severočeští výtvarníci, 1986, s. 28–29
A. Langhamer, Legenda o českém skle, 1999, rejstřík
SČSVU 3, s. 278
NEČVUD, s. 299
F. Arnošt, České sklo. Historie českého skla a současnost v oborovém podniku Crystalex v Novém Boru, 1985, passim
https://cs.isabart.org/person/8223 (stav k 9. 5. 2022).

Reference