ČURDA František 1844–1886

František ČURDA
Narození	20. 8. 1844
Místo narození	Písek
Úmrtí	2. 12. 1886
Místo úmrtí	Tjirebon (Jáva, Indonésie)
Povolání	Lékaři‎ Obchod, služby, cestovní ruch‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 95
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/85020

ČURDA, František, * 20. 8. 1844 Písek, † 2. 12. 1886 Tjirebon (Jáva, Indonésie), lékař, cestovatel

Otec František Č. byl lékařem v Písku a později lékárníkem v severočeských Postoloprtech, matka Augustina, roz. Karásková, pocházela z Rakovnicka. Syn měl lékárnu zdědit, takže studoval farmacii (1863 magistr). Maturoval na novoměstském gymnáziu v Praze a 1863–75 postupně vystudoval na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě chemii, medicínu a chirurgii, získal i doktorát filozofie. Napsal rozsáhlou práci o nálevnících. Hodně cestoval (navštívil Alpy, Skotsko a Skandinávii včetně Norska).

Po studiích Č. krátce pracoval jako asistent v ústavu pro choromyslné ve Vídni, ale brzy se přihlásil do nizozemské koloniální armády a v květnu 1876 odplul na Jávu. V Nizozemské východní Indii, dnešní Indonésii, působil Č. skoro šest let: nejdříve v Batávii (Djakarta), pak patnáct měsíců v Atjehu na severní Sumatře, kde tehdy Nizozemci válčili s domorodci. Nejdéle byl Č. lékařem na Celebesu (Makasar, později Malossor), kde působil hlavně mezi domorodými kmeny Makasařanů a Buginésanů. Část Celebesu procestoval, prošel i řadu dosud neprobádaných nebo jen málo známých oblastí. Za svého pobytu na Velkých Sundách nepřerušil kontakty s Čechami a přivezl domů rozsáhlé, převážně etnografické sbírky. Posílal je otci, který je pak v Postoloprtech vystavoval. Č. se vrátil do Čech po otcově úmrtí 1882. Své sbírky věnoval zčásti Národnímu a Náprstkovu muzeu, zčásti také dvornímu muzeu ve Vídni. Dům v Praze i postoloprtskou lékárnu prodal, a protože se doma necítil šťastný, rozhodl se 1883 vrátit do tropů. Usadil se v Tjirebonu na Jávě jako praktický lékař, a ač byl těžce nemocný (malárie, později onemocnění jater), vykonával své lékařské povolání téměř až do smrti. Byl pohřben na tjirebonském městském hřbitově.

Nezanechal velké cestopisné dílo, jen několik článků (vlastně k publikování určených dopisů) v německy psaném listu Politik. Při svém krátkém pobytu ve vlasti v osmdesátých letech nechal vytisknout komentovaný katalog svých sbírek (747 exemplářů), který se stal jedním z vůbec prvních spisů o etnografii národů Indonésie u nás.

L: KSN 2, s. 419 (jako Czurda); J. Kunský, Čeští cestovatelé 2, 1961, s. 78n.; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 97n.; tíž, Čeští cestovatelé a mořeplavci, 2006, s. 44n.; Ottova encyklopedie ČR 4, 2006, s. 63.

Jiří Martínek