CYPHELLY Václav Aleš 1900–1975
| Václav Aleš CYPHELLY | |
| |
| Datum narození | 30. 11. 1900 |
|---|---|
| Místo narození | Klatovy |
| Datum úmrtí | 10. 12. 1975 |
| Místo úmrtí | |
| Povolání |
Právník Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 Politický publicista |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 484. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/135479 |
CYPHELLY, Václav Aleš, * 30. 11. 1900 Klatovy, † 10. 12. 1975, advokát, politik
Absolvoval práva (JUDr.), poté si zřídil advokátní praxi v Žitné ulici v Praze. Již od 30. let byl aktivní ve fašistickém hnutí (člen Vlajky). Jako advokát např. zastupoval (1936) Jana Vrzalíka v soudním sporu s A. M. Píšou (ten označil Vrzalíkovu obhajobu Rukopisů královédvorského a zelenohorského za stupidní), obhajoval také Jana Ryse-Rozsévače. Při obsazení Německem 15. 3. 1939 se angažoval v neúspěšném pokusu o fašistický převrat (měl se stát ministrem školství) a v počátcích okupace patřil k těm českým fašistům, kteří se domnívali, že je možné se s okupanty dohodnout. Ve Vlajce (později Český nacionálně-socialistický tábor – Vlajka), v jejímž vedení byl od jara 1939, měl funkci ústředního vedoucího kultury a výchovy, byl též autorem jejích stanov a opakovaně ji zastupoval na jednáních s protektorátními úřady. Pro členy Vlajky organizoval také ideová školení (v Praze na Střeleckém ostrově); jeho Politická čítanka se stala doslova biblí českých fašistů.
Po Rysově uvěznění v Dachau na přelomu 1942 a 1943 byl C. částí členstva postaven do čela Vlajky, ale záhy ji (počátkem 1943) rozpustil; jako jeden z mála členů jejího vedení ale zůstal až do konce války v Praze. Za pražského povstání se účastnil bojů, dokonce prý zachránil vzácné dokumenty z hořící Staroměstské radnice. V rámci procesu s představiteli Vlajky (1946) byl proto odsouzen jen na 20 let těžkého žaláře. Vězněn byl až do 1960, kdy se dočkal amnestie. Spolu s manželkou pak žil, těžce nemocen, v Unhošti na Kladensku a spíše formálně se snažil navázat kontakt se starými kamarády z vlajkařských dob. Byl registrován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Aleš. V závěru života se zabýval genealogií; také jeho datum úmrtí je zachováno jen v Listech genealogické a heraldické společnosti jako zpráva po úmrtí.
Jiří Martínek
Dílo
Politická čítanka: populární úvahy o národě, státu a novodobém zřízení stavovském (s předmluvou Jana Rysa-Rozsévače), 1939.
Literatura
- T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík
- M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305n. a passim.