HLOUCHA Josef 1881–1957

	Josef HLOUCHA
	;
Datum narození	4. 9. 1881
Místo narození	Podkováň (u Mladé Boleslavi)
Datum úmrtí	13. 6. 1957
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Spisovatel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 677. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/140429

HLOUCHA, Josef (též Joe), * 4. 9. 1881 Podkováň (u Mladé Boleslavi), † 13. 6. 1957 Praha, cestovatel, spisovatel, sběratel

Syn sládka Josefa H. a Anny, roz. Matoušové. Z devíti dětí se dospělosti dožili tři chlapci a dvě dívky. Bratr Karel (1880–1957) se stal spisovatelem. Otec měl od 1895 v nájmu pivovar u sv. Tomáše na pražské Malé Straně. H. prožil dětství v Libochovicích, vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a Praze, poté dva roky navštěvoval obchodní akademii. Na gymnáziu ho kniha cestovatele a matčina bratrance Josefa Kořenského přivedla k zájmu o Japonsko. 1905 H. vydal román Sakura ve vichřici, kterým se proslavil. Úspěch knihy přesvědčil otce, aby mu vyplatil obnos z dědictví, za nějž podnikl sedmiměsíční cestu do Japonska (leden–srpen 1906). První část pobytu strávil v Ósace, druhou v Tokiu, odkud podnikal kratší a delší cesty (Kjóto, Nara). Setkával se s českými krajany (např. Karel Jan Hora). Zřejmě jako první Čech vystoupil v srpnu 1906 na nejvyšší horu Japonska, posvátnou Fudži. Obdiv k této zemi mu zůstal do konce života: znovu ji navštívil 1926, kdy pobýval několik měsíců v Kjótu, Tokiu a Hirošimě. Domů se vracel přes Kanadu, podnikl tak cestu kolem světa. Při dalších kratších výpravách navštívil většinu evropských zemí a severní Afriku.

Krátce pracoval jako úředník, později se živil literární a přednáškovou činností nebo obchodem s uměleckými a etnografickými předměty. S bratrem Karlem v srpnu 1908 zřídili na Jubilejní výstavě OŽK v Praze čajovnu v japonském stylu s obsluhou v japonských kimonech, po skončení výstavy využili nabídky přesunout úspěšný podnik do nově postaveného paláce Lucerna a pod názvem Jokohama ho provozovali až do první světové války (podnik si zachoval jméno do 1924). Japonský ráz vtiskl H. také vile v Roztokách (u Prahy), kde s architektem Antonínem Landou realizoval velkorysou úpravu domu a zahrady v japonském stylu (další majitel vily po 1926 přistavěl na přilehlém pozemku hotel Sakura).

V mládí H. založil sbírku uměleckých a etnografických předmětů, kterou celý život doplňoval nákupy na mimoevropských cestách a u evropských obchodníků se starožitnostmi. Zajímal se hlavně o tradiční japonské umění a umělecké řemeslo, vlastnil předměty z asijských zemí, z Afriky, Oceánie a Ameriky. Shromažďoval také ukázky evropského gotického, barokního a lidového umění. Svou sbírku představil 1929 v Praze na výstavě ve Veletržním paláci. Po jejím skončení nabídl exponáty k prodeji státu pod podmínkou, že se stanou základem nového muzea mimoevropského národopisu, které však vinou nastupující hospodářské krize nevzniklo. 1935 byl H. výběr plastik a masek z Afriky a Oceánie prezentován na společné výstavě s obrazy Emila Filly v pražské galerii Mánes. Několik předmětů ze sbírky odkoupil sám Filla, další získali Karel Čapek, Adolf Hoffmeister a Sigismund Bouška. Po neúspěšném jednání o prodeji celé kolekce státu nabídl H. 1930 její část na aukci v Berlíně. Další část získalo 1943 Náprstkovo muzeum, zbytek H. věnoval 1955 státu výměnou za doživotní rentu. V současnosti se mimoevropské exponáty z jeho sbírek nachází v Náprstkově muzeu (součást Národního muzea), evropské umělecké předměty a část japonských knih jsou uloženy v Národní galerii.

Jako spisovatel H. čerpal převážně z japonského prostředí a reálií. Některé knihy (Vzpomínky na Japonsko, 1908; Moje Paní Chrysanthema, 1910) měly autobiografické rysy. Část pozdějších publikací se přiblížila žánru populárně naučné literatury a věnovala se japonským ženám či japonskému náboženství. H. převyprávěl japonské pohádky a mýty (1926, 1944, v reedici 2015). Dlouhodobě připravované dílo o Japonsku Nippon nedokončil. Ve třicátých letech se jeho texty dočkaly souborného vydání v nakladatelství Aloise Neuberta. Knihy se vyznačovaly bohatou výpravou, na ilustracích pracoval např. s malířem Otakarem Štáflem. H. připomněly výstavy v Náprstkově muzeu (1981, 2007 a 2021), v Roztokách (2006), Brně (2009) či Přerově (2011).

H. se nikdy neoženil. Při první cestě do Japonska (1906) však žil v dočasném svazku (označovaném jako smluvní manželství) s mladou Japonkou Tamou. Některé zdroje mylně uvádějí, že byl 1937–39 krátce ženat s herečkou Bělou Tringlerovou (1914–1988), jednalo se však o jeho jmenovce, filmového publicistu, jehož publikace Devět úsměvů (1937) někdy bývá H. neprávem připisována. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze.

Jan Šejbl

Dílo

Zátopa, 1906; Pavilon hrůzy; Polibky smrti, obě 1913; Dopisy neznámého; Pohádky japonských dětí, obě 1926; Zahrada lásky; Mezi bohy a démony; Prodavačky úsměvů, vše 1929; Japonečky, 1931; Pohádky slunného východu, 1944; Hokusai, 1949 (též anglicky a německy).

Literatura

OSN 28, s. 577
OSND 2/2, s. 1148
MSN 3, s. 214
KSN 5, s. 161
MČE 2, s. 791
LČL 2/1, s. 207–208
ČBS, s. 214
Tomeš 1, s. 469
Sammlung Joe H. Prag. Ostasien. Ozeanien. Afrika. Japanische Graphik, Berlin 1930, aukční katalog
J. V. Šmejkal, Milenec Nipponu. Tři lásky Joe H., 1931
J. Kunc, Slovník soudobých českých spisovatelů, 1945, s. 247–248
Joe H., in: Měsíčník Náprstkova muzea. Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum, č. 8 (srpen), 1981
D. Chaloupka, Otakar Štáfl a jeho japonské motivy, in: Nový Orient 50, 1995, č. 9, s. 348–350
H. Honcoopová, Knihy řezané do dřeva, 1997, výstavní katalog
táž, Japan v knihách Joe H., in: Revolver Revue 1998, č. 38, s. 229–253
J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 197–199
Kdo byl kdo – čeští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, J. Filipský (ed.), 1999, s. 177–178
T. Winter, Nebezpečné sousedství? Joe H., Emil Filla a surrealisté, in: Umění 58, 2005, č. 1, s. 76–86
A. Kraemerová – J. Šejbl, Japonsko, má láska, 2007
L. Beneš, Osobnosti Mladoboleslavska, 2009, s. 64–65
O. Kotková – V. Vlnas, „Píti plnými doušky Evropu a její krásy“. Staré evropské umění ze sbírek Joe H. v Národní galerii v Praze, in: Orbis atrium. K jubileu Lubomíra Slavíčka, 2009, s. 777–795
V. Winkelhofferová, Korespondence dvou japanofilů. K. J. Hora a J. H., in: Po stopách krajanů ve starém Orientu. Soubor studií, 2009, s. 104–119
M. Lísková, Knihovna cestovatele Joe H., 2014 (bakalářská diplomová práce, FF UK, Praha)
Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 438 (se soupisem díla a literatury)
J. Šejbl, Tři pohledy na Japonsko, in: Historická fotografie 17, 2018, s. 44–61.

Reference