HOŘEJŠ Miloš 1895–1977

Miloš HOŘEJŠ
Datum narození	17. 5. 1895
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	15. 2. 1977
Místo úmrtí	Černošice (u Prahy)
Povolání	Architekt‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 106–107. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/142709

HOŘEJŠ, Miloš, * 17. 5. 1895 Praha, † 15. 2. 1977 Černošice (u Prahy), architekt, podnikatel

Syn pražského majitele lakýrnické firmy Ferdinanda H. (* 1868) a Anny, roz. Bechyňkové (* 1876). Studoval na nižší reálce v Praze. Jako jednoroční dobrovolník 1915 nastoupil vojenskou službu v rakousko-uherské armádě a 1918 byl propuštěn v hodnosti poručíka. 1921 absolvoval školu architektury Josipa Plečnika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, poté působil v jeho projekční kanceláři na Pražském hradě. Od 1930 byl zaměstnán v otcově lakýrnické firmě, kterou od 1932 sám vedl. Navrhl několik domů ve spolupráci se spolužákem z Plečnikovy speciálky, sochařem a architektem Karlem Štiplem, mj. dvě funkcionalistické vily: pro MUDr. Zdeňka Krčmáře v Čelákovicích (ulice Vašátkova čp. 818), 1930, a vilu s nepříliš obvyklým průčelím z režného zdiva v pražských Dejvicích (ulice Na Míčánce čp. 1044), 1933. Kromě toho byl autorem projektu stavby vlastního činžovního domu s obchody, kancelářemi a provozovnou na Novém Městě pražském (Vladislavova ulice čo. 6), 1939. K vrcholným dílům patří H. vlastní letní vila v Černošicích (Karlštejnská čp. 274), kde, opět ve spolupráci se Štiplem, projektoval 1932–34 ve volné krajině rodinný dům v takřka funkcionalistickém pojetí: horizontální kubus s rovnou střechou, podélnou prosklenou verandou do zahrady, s velkou terasou a s bílou drsnou omítkou v kombinaci s režným zdivem. Navrhl také většinu vnitřního zařízení, které nese plečnikovské rysy. Svou uměleckou a estetickou úrovní se dům zařadil ke zlatému fondu české meziválečné architektury, 2005 ho ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. Je možné, že se H. podílel také na dalších Štiplových stavbách. Důvodem, proč H. pod stavbami není podepsán, by mohlo být, že sám neměl stavitelské zkoušky, a proto nemohl ručit za provedení stavby.

Mezi 1942–45 si pronajímal společně s tchánem velkostatek města Prahy v Dolních Počernicích. Po druhé světové válce 1945 řídil na Šumavě ve Stodůlkách (z. l. u Sušice) národní správu sedmi statků, kde vybudoval a vedl pastvinářské družstvo. 1946 se vrátil do Prahy a do znárodnění (1949) stál v čele svého lakýrnického podniku. Na Šumavě v prostoru Prášil se skupinou spolupracovníků 1948 organizoval ilegální odchody osob za hranice Československa. 1949 byl za pomáhání synovi k opuštění republiky odsouzen k trestu osmnácti měsíců. Po propuštění z vězení pracoval jako projektant krajské pobočky Agroprojektu v Praze. Po porážce maďarského povstání 1956 byl pro údajnou protistátní činnost (pobuřování proti republice) opět zatčen a po čtyřech měsících pro nedostatek důkazů zproštěn obžaloby. Od 1927 byl ženatý s Ludmilou, roz. Říhovou, s níž měl dva syny a dvě dcery.

Miloš Hořejš, Renáta Horešovská

Literatura

• J. Plečnik, Výběr prací školy pro dekorativní architekturu v Praze z r. 1911–21, 1927, s. 10, 55, 65, 85
• D. Prelovšek, Absolventi Plečnikove specialke na umetnoobrtni Soli v Pragi, in: Arhitekt Jože Plečnik, Ljubljana 1986, passim
• M. Koukolová – V. Lukas – Z. Lukeš – D. Prelovšek, Vila architekta M. H., 1998
• E. Havlová – J. Junek – Š. Koukalová – Z. Lukeš, 100 staveb moderní architektury Středočeského kraje, 2006, s. 172–175 Š. Koukalová, Vila Ferdinanda Hořejše, in: Slavné vily Středočeského kraje, R. Švácha (ed.), 2010, s. 192–194. Z. Lukeš, Praha moderní II. Velký průvodce po architektuře 1900–1950, Levý břeh Vltavy, 2013, s. 296
• J. Tothová – M. Tichý – R. Sedláková – M. Kurfürstová, Volmanova vila – klenot české meziválečné architektury, 2020, s. 48, 53
• Letní rezidence Pražanů. Černošice a vilová architektura 19. a 20. století, Š. Koukalová (ed.), 2022, s. 244–249, 452–459
• Vila Ferdinanda Hořejše (dostupné z: https://www.slavnevily.cz/vily/stredocesky/vila-ferdinanda-horejse)
• https://www.pamatkovykatalog.cz/vila-2308430 (stav k 14. 3. 2023).

Prameny

Archiv bezpečnostních složek, Praha, fond Ústředna Státní bezpečnosti, sign. 305-425-2

• SOkA, Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích, Berní správa Smíchov, nezpracováno.