HLAVSA Stanislav 1885–1947

Z Biografický slovník českých zemí
Stanislav František HLAVSA
Datum narození 11. 7. 1885
Místo narození Praha
Datum úmrtí 23. 9. 1947
Místo úmrtí Praha
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Hudební interpret‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 666. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/142811

HLAVSA, Stanislav František, * 11. 7. 1885 Praha, † 23. 9. 1947 Praha, malíř, hudebník, sběratel

Vyučil se na mistrovské škole malířství a lakýrnictví v Burgu (u Magdeburgu), poté studoval malbu v Berlíně a na Akademii výtvarných umění (Akademie der bildenden Künste) v Mnichově u Fritze von Uhde. Procestoval Německo, Belgii, Nizozemsko, Anglii a část Ruska. 1910 uspořádal výstavu v Berlíně a 1912 v Hamburku. Za první světové války bojoval na haličské frontě v řadách rakousko-uherské armády. Živil se v Praze jako obchodník, přitom vyučoval malbu. Ve vlastní tvorbě zobrazoval staropražské motivy, především místa určená k demolici nebo místa zanikající. Veduty, které neztratily svou dokumentární hodnotu, tvořil zřejmě podle pohlednic. Zajímavé byly pohledy do údolí Motolského potoka, Botiče, Rokytky nebo Šárky. H. se uplatnil také jako amatérský operní pěvec. 1913 natočil pro společnost Kinofa němý film Faust (podle prvního jednání opery Charlese Gounoda Faust a Markétka), v němž se kromě režie ujal role Mefista. Od 1910 až do čtyřicátých let 20. století se věnoval archeologii: prováděl v Praze a okolí sběry a vykopávky (zejména v Hloubětíně 1924), spolupracoval též na výzkumech prehistorického oddělení Národního muzea, kde byl 1920–22 zaměstnán jako laborant; toto oddělení koupilo 1921 jeho první archeologickou sbírku, části druhé pak 1935 a 1947. Její zbytek získalo 1984 pravěké oddělení Muzea hl. m. Prahy od jeho synovce. Syn Lutobor H. (* 12. 8. 1924 Praha, † 8. 9. 2015) byl prvním flétnistou České filharmonie a zároveň malířem. Jako soukromý žák Františka Tichého proslul symbolicky pojatými variacemi dívčí a ženské krásy ve stylu magického realismu, jimž se dostalo mezinárodního ohlasu. Dcera Radslava (* 1922) byla ve čtyřicátých letech členkou populárního pěveckého tria Sestry Allanovy.

Martin Kučera, Karel Sklenář

Literatura

Reference