AMORT Vilém 1864–1913
| Vilém AMORT | |
| |
| Datum narození | 7. 10. 1864 |
|---|---|
| Místo narození | Kunratice (Praha) |
| Datum úmrtí | 5. 9. 1913 |
| Místo úmrtí | Smíchov (Praha) |
| Povolání | Sochař nebo medailér |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 81–82. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39277 |
AMORT, Vilém (též Vilím), * 7. 10. 1864 Kunratice (Praha), † 5. 9. 1913 Smíchov (Praha), sochař
Bratranec sochaře a legionáře Vlasty A. (1880–1950) a sochaře Václava A. (1891–1967). Nejprve se učil a pracoval u svého strýce sochaře a štukatéra Aloise A. (1842–1912) v Olomouci, kde navštěvoval i večerní řemeslnickou školu a nedělní modelérskou školu. Od 1882 působil v Praze, nejprve u kamenické firmy Riedl a spol. na Královských Vinohradech, pak i u modelérů Folkmanna a Figara. Dva roky strávil v ateliéru B. Schnircha, aby se zdokonalil v plastických dekoracích a jejich nanášení na domy. Podílel se na výzdobě některých pražských veřejných budov z přelomu století: Městské spořitelny, Zemské banky a Průmyslového paláce. Spolupracoval na dekoračních plastikách pro hotel Pupp v Karlových Varech. Již jako samostatný umělec obdržel 1893 první cenu za návrh pomníku M. Jana Husa a 1895 druhou cenu za pomník F. Palackého.
1895 se přestěhoval z Modřan do Prahy a zařídil si vlastní ateliér. S oblibou se věnoval sochařskému portrétu. Zachytil řadu osobností českého veřejného a kulturního života, např. poprsí J. Vrchlického, Sv. Čecha a Fr. L. Riegra provedené v mramoru pro Pantheon Národního muzea; dále F. A. Šuberta, L. Lošťáka, J. Novopackého, J. Zeyera, L. Marolda a K. V. Raise. V mezinárodní soutěži na návrh pomníku cara osvoboditele v Sofii obdržel druhou čestnou cenu. Za model pomníku K. J. Erbena v Miletíně získal první čestné uznání. Pro novou budovu Muzea hlavního města Prahy vytvořil lunetové římsy a výzdobu schodiště; za skupinu na tympanon získal třetí cenu. Interiér nového městkého divadla v Plzni vyzdobil figurálními a ornamentálními plastikami; v Berouně dekoroval průčelí radnice a její zasedací síň. K novějším pracím náležely funerální plastiky. Dále vytvořil realistické sochy: Ukřižovaný, Světlonoši (pro pilíře nového pražského mostu Sv. Čecha), Sv. Vojtěch, Madona s Ježíškem, Sv. Ludmila. A. patřil ve své době mezi nejplodnější české sochaře a nejzručnější medailéry. Od založení Jednoty umělců výtvarných (JUV) 1898 byl A. jejím členem.
Podle modelu z jeho pozůstalosti vznikla 1926 socha M. Jana Husa v Praze-Troji. Na výstavě zakladatelů JUV v Praze 1933 byl zastoupen plastikami Hudba, Rusalka, Kozák, Kozácký ataman a studiemi k Marii a k Magdaleně, sádrovou podobiznou J. Zeyera, Hlavou Kristovou a Kalvárií. Jeho díla uvedla i výstava České malířství 19. století v NG v Praze 1991.
Gustav Novotný
Literatura
- Světozor 1894, s. 565
- Dílo 2, 1904, č. 12, s. 265n., 276, 278
- Český svět č. 51–52, 12. 10. 1907
- Thieme – Becker 1, s. 421
- OSN 28, s. 39
- BOS 1, s. 396
- Národní listy, 14. 9. 1913
- MSN 1, s. 150
- ISN 1, s. 182
- OSND 1/1, s. 142
- KSN 1, s. 174
- F. X. Harlas, Sochařství, 1911, s. 106n.
- Toman 1, s. 19
- S. Richter, Výročí sochaře V. A., in: Lidová demokracie, 7. 10. 1954
- Saur 2, s. 745
- NEČVU 1, s. 26.
Prameny
- LA PNP Praha
- Archiv Národní galerie Praha.
Reference