ASCHENBRENNER Eduard 1857–1921

	Eduard ASCHENBRENNER
	;
Datum narození	14. 3. 1857
Místo narození	Jičín
Datum úmrtí	2. 11. 1921
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Hudební interpret‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 129–130. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39648

ASCHENBRENNER, Eduard, * 14. 3. 1857 Jičín, † 2. 11. 1921 Praha, pěvec, režisér

Jeho otec Emil A. byl činný v ochotnickém divadelním kroužku v Jičíně, dcera Blažena byla zpěvačkou. A. studoval zpěv ve škole Jana Lukeše. 1879 hostoval v Prozatímním divadle v Praze v basovém oboru jako Sarastro (W. A. Mozart: Kouzelná flétna) a byl angažován. Po jedné sezoně se však ukázalo, že nemá ještě dostatek zkušeností. Poté sedm let působil v italských a švýcarských divadlech. Na sezonu 1887 až 1888 se stal členem Městského německého divadla v Opavě. Od 1889 opět hostoval v Národním divadle v Praze, ale protože nebyl obsazován, odešel k cestující společnosti Jana Pištěka, s níž působil v českém divadle v Brně 1893–96 a na jejích zájezdových štacích (mj. v Aréně na Vinohradech). 1896 přijal angažmá v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, odkud se 1902 vrátil jako režisér ke společnosti Václava Budila do Městského divadla v Plzni. 1905–07 působil opět jako režisér v Brně; od 1907 jako režisér a zástupce ředitele Divadla sdružených východočeských měst v Pardubicích (Lacinova společnost). Po finančním zhroucení operního provozu společnosti (1909) odjel k dceři do chorvatského Osijeku, kde 1911–13 příležitostně vystupoval.

Disponoval spíše vysokým než hlubokým basem, takže mohl zpívat i barytonové party. Byl dobrým hercem a pečlivě vypracovával své role. Pěvecky se nejlépe uplatnil po 1893 v Brně, kde získal i velké sympatie publika nejen v českých operách (Paloucký, B. Smetana: Hubička; Kecal, B. Smetana: Prodaná nevěsta), ale i v postavách světového repertoáru (Bertram, G. Meyerbeer: Robert ďábel; Kašpar, C. M. Weber: Čarostřelec). K režijní práci ho přivedla zkušenost i postupná ztráta hlasu. V Plzni inscenoval 16 oper (G. Verdi, G. Puccini, P. I. Čajkovskij, G. A. Lortzing ad.), z domácí tvorby Smetanovy Dvě vdovy (1903), Dvořákovu Rusalku (1904), Fibichovu Šárku (1905) a Hřímalého Švandu dudáka (1907). V Brně nastudoval 20 premiér, mezi nimi premiéru domácího skladatele Otakara Bradáče Kostnice sedlecká (1905) a zvláště novou verzi Janáčkovy Její pastorkyně (1906).

Jitka Ludvová

Literatura

Almanach Divadla sdružených měst východočeského a českého severu, 1928, s. 13
Bartoš: PD opera, s. 348, 373
Sto let českého divadla v Plzni 1865–1965, 1965
Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně, 2 sv., 1974 (soupis repertoáru)
Postavy brněnského jeviště 1, 1979–1984, s. 453n.
ODS, s. 101
HS 1, s. 34
Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, Lacinova společnost, Východočeská společnost (kde další literatura).

Reference