BACHER Franz 1884–1945

Z Biografický slovník českých zemí
Franz BACHER
Datum narození 16. 6. 1884
Místo narození Praha
Datum úmrtí 16. 3. 1945
Místo úmrtí Terezín
Povolání Redaktor nebo žurnalista‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 174. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39916

BACHER, Franz, * 16. 6. 1884 Praha, † 16. 3. 1945 Terezín, politik, žurnalista

Vystudoval gymnázium a poté práva na německé univerzitě v Praze a ve Vídni. V Praze byl aktivistou buršenšaftu Ostmark. Po skončení studií (1909 JUDr.) a krátké praxi u vídeňského zemského soudu se stal úředníkem pražské filiálky rakouského Creditanstalt für Handel und Gewerbe. Už v této době spolupracoval s pražským německým deníkem Bohemia, kam přispíval hlavně do národohospodářské a politické rubriky. Na počátku první světové války se přihlásil dobrovolně do armády. Po válce se 1919 stal šéfredaktorem listu Bohemia, spoluzakladatelem časopisů Zeit im Bild a Deutsche Wirtschaft, dopisovatelem deníků Neue Freie Presse (Vídeň) a Breslauer Neueste Nachrichten. Z jeho podnětu byla 1919 založena odborová organizace Reichsgewerkschaft der deutschen Presse in der Tschechoslowakei, jejímž se stal předsedou. Byl dále členem a funkcionářem řady německých kulkulturně-politických spolků v Praze a docentem žurnalistiky na Svobodné škole politických věd. Koncem září 1919 stál u založení Deutschdemokratische Freiheitspartei (1928–35 jako Deutsche Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft), za kterou byl 1931–35 poslancem Národního shromáždění a 1935–39 členem zemského zastupitelstva v Čechách. V meziválečném období náležel k předním politickým představitelům pražské německé menšiny, zvláště její židovské složky. O jeho osudech po okupaci českých zemí nacisty se zprávy rozcházejí. Podle některých údajů měl už v prvních dnech okupace spáchat sebevraždu, podle jiných, zřejmě pravděpodobnějších, žil v Praze v ústraní a až na sklonku války byl deportován do ghetta v Terezíně, kde v polovině března 1945 zahynul.

Jan Novotný

Literatura

Reference