BAUM Oskar 1883–1941

	Oskar BAUM
	;
Datum narození	21. 1. 1883
Místo narození	Plzeň
Datum úmrtí	1. 3. 1941
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Spisovatel‎; Hudební interpret‎; Mecenáš nebo organizátor hudebního života‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 291–292. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40504

BAUM, Oskar, * 21. 1. 1883 Plzeň, † 1. 3. 1941 Praha, spisovatel, hudebník

Narodil se v kupecké židovské rodině hlásící se k němectví. V jedenácti letech oslepl a z primy plzeňského reálného gymnázia byl na přání rodičů přeložen do internátního slepeckého hudebního ústavu ve Vídni, kde 1902 maturoval. Po návratu do Čech nastoupil v Praze jako synagogální varhaník, soukromý učitel hry na klavír, ladič koncertních pian a příležitostný hudební publicista. Po 1905 se sbližoval s pražskými německými židovskými spisovateli, kteří stenografovali jeho první vyprávěné prózy. Patřil k nejbližším přátelům Maxe Broda, Franze Kafky a Felixe Weltsche. Sionismus nepřijal. Od 1910 působil jako hudební pedagog, od 1922 jako hudební referent deníku Prager Presse. Po nástupu hitlerismu v Německu pomáhal německým emigrantům, po Mnichovu se neúspěšně pokusil o emigraci. Svoji rodinu vyslal do Palestiny. Dříve než mohl být odvlečen do koncentračního tábora, zemřel v pražské židovské nemocnici. B. syn Leo, před válkou šéfredaktor Prager Abendzeitung, podlehl jako zaměstnanec anglické mandátní vlády v červenci 1946 útoku izraelských teroristů.

Už B. prvotina, sbírka novel Uferdasein (1908), měla mezinárodní ohlas. V ní i v románech Das Leben im Dunklen (1909) a Ein Versuch zu Leben (1926) se objevně zabýval slepeckou tematikou s autobiografickými prvky. Nevyhýbal se ani erotismu (Drei Frauen und ich, 1928). Za román o problematice nezaměstnanosti Die Schrift, die nicht log (1931) obdržel 1932 státní cenu ČSR. Nebezpečí fašizace reflektoval v románech Zwei Deutsche (1934) a Das Volk des harten Schlafs (1937). V dramatu byl méně úspěšný. Jeho dílo se vyznačovalo hlubokou humanistickou tendencí a psychologickým ponorem a vycházelo z podnětů expresionismu, F. M. Dostojevského a Augusta Strindberga.

Martin Kučera

Dílo

Z. Veselý a kol., Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, 1987, s. 116 (kde výběrová bibliografie).

Literatura

W. Haas, Fragmente eines Lebens, Hamburg 1960
M. Brod, Život plný bojů, 1966
KSN 1, s. 455
M. Brod, Pražský kruh, 1993, s. 111n.
LDM 1, s. 148
OSND 1/1, s. 487
BL 1, s. 59
Wininger 1, s. 265
J. Serke, Böhmische Dörfer, 1987, s. 134
Praha – osobnosti národnostních menšin, 2000, s. 52
E. J. Knobloch, Deutsche Literatur in Böhmen, Mähren, Schlesien von Anfängen bis heute, München 1976, s. 10
M. Brod, Život plný bojů, 1994, s. 29, 61, 240, 270, 286
P. Kneidl, Pražská léta německých a rakouských spisovatelů, 1997, s. 129n.

Prameny

Biografický archiv ÚČL.

Reference