BERNKLAU Josef 1908–1979

Josef BERNKLAU
Datum narození	2. 1. 1908
Místo narození	Hlohová u Domažlic
Datum úmrtí	7. 7. 1979
Místo úmrtí	Hlohová u Domažlic
Povolání	Voják nebo partyzán‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 454. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41256

BERNKLAU, Josef, * 2. 1. 1908 Hlohová u Domažlic, † 7. 7. 1979 Hlohová u Domažlic, stavař, voják, účastník 2. odboje

Pocházel z početné zemědělské rodiny (měl čtyři sourozence) Jana B. (1866–1919) a Anny, rozené Konopíkové (1885–1949). Odborné vzdělání, stavební průmyslovou školu, ukončil 1927 v Plzni. Poté pracoval rok jako technický úředník firmy Hošek. 1928 přešel ve stejné funkci k písecké firmě Špirhanzl, kde se v průběhu deseti let vypracoval na stavbyvedoucího. Před nacistickou okupací Československa vystřídal ještě dva podniky a 1939 odešel jako samostatný stavbyvedoucí za prací do Íránu. V lednu 1944 odejel do Sovětského svazu – do Jefremova, kde vstoupil 13. 2. 1944 do 2. československé samostatné paradesantní brigády v SSSR. Tam také prošel paradesantním výcvikem, v němž pokračoval ještě v Proskurově (dnes Chmelnickyj, Ukrajina). Na základě rozkazu 1. ukrajinského frontu byly jednotky parabrigády nasazeny do bojů v karpatsko-dukelské operaci a později došlo k rozhodnutí nasadit je přímo na Slovensko, na pomoc povstalcům. 7. 10. 1944 odletěl s dalšími bojovníky z letiště u Krosna a byl vysazen na letišti Tri Duby jako velitel protiletadlové baterie s úkolem střežit letiště a také hlídat silnici Zvolen – Banská Bystrica. V následujících týdnech a měsících se podílel na bojových aktivitách 2. československé paradesantní brigády, nasazované na různé úseky povstalecké fronty. Po obsazení Banské Bystrice německými vojsky a ukončení přímých bojů přešel do Nízkých Tater, kde se zúčastnil s dalšími vojáky z 2. československé paradesantní brigády partyzánských bojů. 1945–47 sloužil jako důstojník na Slovensku i v Čechách. 1947 odešel v hodnosti štábního kapitána do civilu a vrátil se ke své profesi. 1947–50 byl národním správcem firmy Sutter. 1950–68 vystřídal jako kalkulant, montážník a projektant několik podniků. Svou profesní dráhu ukončil 1968 ve Strakonicích. S manželkou Olgou, rozenou Bachlíkovou (* 1924), měl dvě děti. Za účast v boji proti nacismu byl opakovaně vyznamenán, mj. 1946 Řádem Slovenského národního povstání 1. třídy a dvakrát Československým vojenským křížem 1939.

Jan Gebhart

Literatura

• Dějiny Slovenského národného povstania 1944
• Encyklopédia odboja a SNP, 5, Bratislava 1984, s. 39
• SBS 1, s. 231
• BLS 1, s. 385n.
• J. Šolc, Padáky nad Slovenskem. 2. československá samostatná paradesantní brigáda v SSSR, 1997.