BIPPART Georg 1816-?1883

	Georg BIPPART
Datum narození	17. 8. 1816
Místo narození	Berka an der Werra (Německo)
Datum úmrtí	?1883
Místo úmrtí
Povolání	Jazykovědec‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 515. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41564

BIPPART, Georg, * 17. 8. 1816 Berka an der Werra (Německo), † ? 1883 ?, klasický filolog, překladatel, pedagog

Po studiích na gymnáziu v Eisenachu (1830–35) a na univerzitách v Jeně, Berlíně a v Lipsku (1835–40) působil krátce jako ředitel soukromého učiliště v Eisenachu (1842–46). Habilitoval se 1846 jako soukromý docent a 1850 byl jmenován mimořádným profesorem na univerzitě v Jeně. Na žádost ministra Thuna přešel na pražskou univerzitu, kde působil 1852–83, až do svého odchodu na odpočinek. 1852 byl jmenován mimořádným profesorem a 1858 profesorem řádným. Ve studijním roce 1864/65 byl zvolen děkanem filozofické fakulty. B. působení na univerzitě spadá do období, kdy klasická filologie zaujala ústřední postavení mezi jednotlivými obory na filozofické fakultě. Výuku oboru společně s dalšími kolegy (mj. Georgem Curtiem, Augustem Schleicherem, Alfredem Ludwigem a Janem Kvíčalou) zkvalitnil. Podle německého vzoru J. Kvíčala a B. vypracovali osnovy pro vedení a organizaci seminářů klasické filologie, v jehož římském oddělení byl B. 1853–74 ředitelem. V seminářích si hlavně budoucí středoškolští učitelé osvojovali moderní filologické metody a učili se samostatné vědecké práci. Přednášel pouze německy, česky neuměl. Založil vlastní školu, vychoval několik generací českých klasických filologů, s českým prostředím srostl a přátelil se mj. s Janem Kvíčalou a s Václavem Vladivojem Tomkem. B. zájmy jako vysokoškolského učitele a badatele byly široké. Vedle textové kritiky se zabýval např. antickou mytologií a náboženstvím, státním zřízením a každodenností (tzv. starožitnostmi) a interpretoval díla římských klasiků Horatia, Livia, Pindara, Sofokla a Vergilia aj. Klasickou filologii chápal jako soubor disciplín přispívajících k rozboru a pochopení antických písemných pramenů. Přijal členství ve zkušební komisi pro kandidáty učitelství na středních školách.

Tomáš Motlíček

Dílo

Pindar’s Leben. Weltanschauung und Kunst, Jena 1848; Hellas und Rom. Ein Grundriß des klassischen Altertums für die studierende Jugend, 1858; Die römische Staatsverfassung zur Zeit der Könige, 1863; Beiträge zur Erklärung und Kritik des Horatius, 1864; Beiträge zur Erklärung und Kritik des Vergilius, 1868; Drei Episteln des Q. Horatius Flaccus I. 6. 10. 16., 1885 (s latinským a německým komentářem).

Literatura

BL 1, s. 98
V. Vlček, Kde Vltavu líbá Malše. Budějovické vzpomínky, in: Osvěta 36, 1906, s. 728n.
J. Petráň, Nástin dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1983
M. Svatoš, Česká klasická filologie na pražské univerzitě 1848–1917, 1995
DUK 3, s. 160n.

Reference