BRDLÍKOVÁ Josefina 1843–1910

	Josefina BRDLÍKOVÁ
	Portrét ; Náhrobek Josefíny Brdlíkové na Vyšehradském hřbitově v Praze ;
Datum narození	20. 3. 1843
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	21. 4. 1910
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Hudební skladatel‎; Hudební interpret‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 159. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42210

BRDLÍKOVÁ, Josefina (roz. Mourková), * 20. 3. 1843 Praha, † 21. 4. 1910 Praha, hudební skladatelka, básnířka, překladatelka, feministka

Studovala v Paříži a Londýně. Základy hudebního vzdělání získala u svých příbuzných (bratrance V. V. Zeleného a strýce J. Mourka, ředitele kůru v klášteře Mariastern v Lužici), později v Praze u Zikmunda Kolešovského a po sňatku s továrníkem Janem B. (1837–1896) u Jindřicha Kàana z Albestů. Zúčastnila se společenského života, podílela se na hudebních dýcháncích v rodinách hudbymilovných českých měšťanů a politiků (F. Palacký, F. A. Brauner aj.) a zapojila se do emancipačního hnutí. Zpívala také v chrámových sborech. S manželem přesídlila do Počátek, se společenským děním v Praze však udržovala nadále kontakt. Dojížděla na hodiny kompozice k J. Kàanovi a v Počátkách ji naopak navštěvovala např. Zdeňka Havlíčková. Po manželově smrti se vrátila do Prahy. Podílela se pak mj. na činnosti Ženského klubu českého, který 1903 založily mj. Teréza Nováková a Františka Plamínková, kde pořádala přednášky. Zajímala se o astronomii, filozofii, ovládala několik jazyků.

Zkomponovala drobné formální útvary (písně, charakteristické skladby), poplatné vkusu publika soukromých hudebních salonů i možnostem prezentace. Zhudebňovala verše E. Krásnohorské, A. Heyduka, V. Hálka, J. Vrchlického, S. Čecha, J. Zeyera, ale také české překlady M. J. Lermontova a H. Heineho.

Vlasta Reittererová

Dílo

klavírní skladby: Impromptu, Humoreska, Dumka, Polka, Kolébavka, Pastorella, Aforismy valčíkové, Polní kvítí z českého pohoří, Tři serenády, V rákosí, Večerní stíny, Píseň; písňová tvorba: Anděl (M. J. Lermontov), Buď mír v tvé duši (J. Vrchlický), Dobrou noc (E. Krásnohorská), Jezerní panna (H. Heine – E. Krásnohorská), Mně zdálo se (J. Zeyer), Zpěv panoše královny Dagmary (S. Čech), Příčina (A. Heyduk), Přilétlo jaro zdaleka (V. Hálek), Valkýry (J. Zeyer) aj.; publikovány byly: Večerní stíny, Tři serenády a Píseň (1892), Polní kvítí z českého pohoří (1893), V rákosí (1896), Album klavírních skladeb (1897).

Literatura

OSN 28, s. 138
OSND 1/2, s. 729
HS 1, s. 131
T. Zapletal, Vzpomínky na hudební skladatelku J. B. (mj. dopisy se Zdeňkou Havlíčkovou), 1932
A. Pražák, J. B., in: K. Stloukal, Královny, kněžny a velké ženy české, 1940
O. Špecinger, Obdivuhodná J. B. a dolní Povltaví, in: Mělnicko, 2000, č. 27, s. 3.

Prameny

LA PNP, Praha (kde písemná pozůstalost a básně)
České muzeum hudby, Praha (kde uloženy hudební skladby).

Reference